EZLAMA
Týden 12

Neurčitý integrál

Primitivní funkce. Techniky integrování, substituce, per partes.

Primitivní funkce, tabulka integrálů a hlavně jak poznat správnou metodu: substituce, per partes, parciální zlomky.

Zdroj: Domácí sada 11 · Domácí sada 12

12.1Integrace je obrácená derivace

Derivování odpovídá otázce: „Jaká je rychlost změny dané funkce?“ Integrace v tomto smyslu odpovídá otázce: „Jaká funkce má předepsanou derivaci?“

Pokud F′(x)=f(x)F'(x)=f(x) na intervalu, nazýváme FF primitivní funkcí k ff.

∫f(x) dx=F(x)+C.\boxed{\int f(x)\,dx=F(x)+C.}

Zde CC je libovolná konstanta, protože derivace konstanty je 0.

Příklad:

∫2x dx=x2+C,\int2x\,dx=x^2+C,

protože (x2+C)′=2x(x^2+C)'=2x. Nezapomeň CC: všechny funkce x2+5x^2+5, x2−3x^2-3, x2+πx^2+\pi mají stejnou derivaci 2x2x.

12.2Základní tabulka integrálů

Na intervalech, kde jsou výrazy definované:

Co integruješ Výsledek
cc cx+Ccx+C
xpx^p, p≠−1p\ne-1 xp+1p+1+C\frac{x^{p+1}}{p+1}+C
1/x1/x ln⁡∣x∣+C\ln|x|+C
exe^x ex+Ce^x+C
axa^x, a>0,a≠1a>0,a\ne1 ax/ln⁡a+Ca^x/\ln a+C
sin⁡x\sin x −cos⁡x+C-\cos x+C
cos⁡x\cos x sin⁡x+C\sin x+C
1/cos⁡2x1/\cos^2x tan⁡x+C\tan x+C
1/sin⁡2x1/\sin^2x −cot⁡x+C-\cot x+C
1/(1+x2)1/(1+x^2) arctan⁡x+C\arctan x+C
1/1−x21/\sqrt{1-x^2} arcsin⁡x+C\arcsin x+C pro ∣x∣<1|x|<1
sinh⁡x\sinh x cosh⁡x+C\cosh x+C
cosh⁡x\cosh x sinh⁡x+C\sinh x+C

Pozor na speciální exponent p=−1p=-1: vzorec xp+1/(p+1)x^{p+1}/(p+1) by dělil nulou, a proto ∫dx/x=ln⁡∣x∣+C\int dx/x=\ln|x|+C řešíme zvlášť.

Lineární násobek v argumentu

∫e3x dx=13e3x+C,∫cos⁡(5x) dx=15sin⁡(5x)+C.\int e^{3x}\,dx=\frac13e^{3x}+C,\qquad \int\cos(5x)\,dx=\frac15\sin(5x)+C.

Proč dělíme 3 či 5? Derivace vnitřku 3x3x je 3 a derivace 5x5x je 5. Integrace tento koeficient kompenzuje.

12.3Linearita integrálu

∫(af(x)+bg(x)) dx=a∫f(x) dx+b∫g(x) dx.\int(af(x)+bg(x))\,dx=a\int f(x)\,dx+b\int g(x)\,dx.

Vzor:

∫(3x2−4x+2ex)dx=x3−4ln⁡∣x∣+2ex+C.\int\left(3x^2-\frac4x+2e^x\right)dx =x^3-4\ln|x|+2e^x+C.

Zakázaná zkratka: obecně ∫fg dx≠(∫f dx)(∫g dx)\int fg\,dx\ne(\int f\,dx)(\int g\,dx) a podobně neplatí přímé rozdělení integrálu podílu na podíl integrálů.

12.4Univerzální rozpoznávací postupPostup

Nejdřív výraz zjednoduš (rozepiš mocniny, rozlož zlomek, použij identitu). Pak:

  1. Tabulkový tvar? Integruj přímo.
  2. Vnější funkce a vedle derivace vnitřku? Substituce.
  3. Součin dvou různých typů funkcí (polynom × log/exp/trig)? Per partes.
  4. Racionální funkce — poměr polynomů? Vydělení polynomů a parciální zlomky.
  5. Mocniny sinu/kosinu? Goniometrické identity a případně substituce.
  6. Odmocnina kvadratického výrazu? Doplň čtverec, zvaž vhodnou goniometrickou či hyperbolickou substituci.
  7. Žádná běžná metoda? Některé integrály nemají elementární primitivní funkci, např. ∫e−x2dx\int e^{-x^2}dx; není to automaticky chyba výpočtu.

12.5Substituce krok po kroku

Substituce se opírá o řetězové pravidlo:

∫f(g(x))g′(x) dx=∫f(u) du=F(u)+C=F(g(x))+C,\int f(g(x))g'(x)\,dx=\int f(u)\,du=F(u)+C=F(g(x))+C,

kde u=g(x)u=g(x) a du=g′(x)dxdu=g'(x)dx.

Postup

Univerzální postup

  1. Najdi vnitřní výraz u=g(x)u=g(x).
  2. Zderivuj: du=g′(x)dxdu=g'(x)dx.
  3. Přepiš celý integrál pomocí u,duu,du (nezapomeň převést faktory).
  4. Integruj jednodušší výraz.
  5. Vrať substituci u=g(x)u=g(x).
  6. Výsledek zkontroluj derivací.
Příklad

Vzor A: exponenciála a sinus

I=∫ecos⁡xsin⁡x dx.I=\int e^{\cos x}\sin x\,dx.

Zvol u=cos⁡xu=\cos x, du=−sin⁡x dxdu=-\sin x\,dx; tedy sin⁡x dx=−du\sin x\,dx=-du.

I=−∫eu du=−eu+C=−ecos⁡x+C.I=-\int e^u\,du=-e^u+C=\boxed{-e^{\cos x}+C}.

Kontrola: derivace −ecos⁡x-e^{\cos x} je −ecos⁡x(−sin⁡x)=ecos⁡xsin⁡x-e^{\cos x}(-\sin x)=e^{\cos x}\sin x.

Příklad

Vzor B: mocnina složené funkce

I=∫x2cos⁡(x3) dx.I=\int x^2\cos(x^3)\,dx.

u=x3u=x^3, du=3x2dxdu=3x^2dx → x2dx=du/3x^2dx=du/3.

I=13∫cos⁡u du=13sin⁡(x3)+C.I=\frac13\int\cos u\,du=\boxed{\frac13\sin(x^3)+C}.

Příklad

Vzor C: logaritmus v čitateli

I=∫ln⁡2xx dx,x>0.I=\int\frac{\ln^2x}{x}\,dx,\quad x>0.

u=ln⁡xu=\ln x, du=dx/xdu=dx/x:

I=∫u2 du=u33+C=(ln⁡x)33+C.I=\int u^2\,du=\frac{u^3}3+C=\boxed{\frac{(\ln x)^3}3+C}.

Příklad

Vzor D: tvar f′(x)/f(x)f'(x)/f(x)

∫g′(x)g(x) dx=ln⁡∣g(x)∣+C\boxed{\int\frac{g'(x)}{g(x)}\,dx=\ln|g(x)|+C}

na každém intervalu, kde gg není nulové. Např.

∫2xx2+1 dx=ln⁡(x2+1)+C.\int\frac{2x}{x^2+1}\,dx=\ln(x^2+1)+C.

12.6Integrace per partes

Odvození z derivace součinu:

(uv)′=u′v+uv′⇒∫u dv=uv−∫v du.(uv)'=u'v+uv'\quad\Rightarrow\quad \boxed{\int u\,dv=uv-\int v\,du.}

Použij, když je integrand součinem dvou částí a derivování jedné ho zjednoduší, zatímco druhou umíš integrovat.

Postup

Univerzální postup

  1. Rozhodni uu (část, kterou derivuješ) a dvdv (část, kterou integruješ).
  2. Spočítej du=u′dxdu=u' dx.
  3. Spočítej v=∫dvv=\int dv.
  4. Dosaď do uv−∫vduuv-\int vdu.
  5. V případě potřeby metodu opakuj.
Příklad

Vzor A: polynom krát exponenciála

I=∫xex dx.I=\int xe^x\,dx.

Vyber u=xu=x, du=dxdu=dx, dv=exdxdv=e^x dx, v=exv=e^x.

I=xex−∫ex dx=ex(x−1)+C.I=xe^x-\int e^x\,dx=\boxed{e^x(x-1)+C}.

Příklad

Vzor B: ∫ln⁡x dx\int\ln x\,dx

Zdánlivě tu není součin. Napiš ln⁡x⋅1\ln x\cdot1.

u=ln⁡xu=\ln x, du=dx/xdu=dx/x, dv=dxdv=dx, v=xv=x:

I=xln⁡x−∫x1x dx=xln⁡x−x+C,x>0.I=x\ln x-\int x\frac1x\,dx =\boxed{x\ln x-x+C},\qquad x>0.

Příklad

Vzor C: ∫x2ln⁡x dx\int x^2\ln x\,dx

u=ln⁡xu=\ln x, du=dx/xdu=dx/x, dv=x2dxdv=x^2dx, v=x3/3v=x^3/3:

I=x33ln⁡x−∫x331x dx=x33ln⁡x−13x33+C.I=\frac{x^3}3\ln x-\int\frac{x^3}3\frac1x\,dx =\frac{x^3}3\ln x-\frac13\frac{x^3}3+C.

I=x33ln⁡x−x39+C,x>0.\boxed{I=\frac{x^3}3\ln x-\frac{x^3}9+C},\quad x>0.

Příklad

Vzor D: per partes dvakrát

I=∫excos⁡x dx.I=\int e^x\cos x\,dx.

Zvol u=cos⁡xu=\cos x, dv=exdxdv=e^x dx:

I=excos⁡x+∫exsin⁡x dx.I=e^x\cos x+\int e^x\sin x\,dx.

Označ J=∫exsin⁡x dxJ=\int e^x\sin x\,dx, opět per partes (u=sin⁡xu=\sin x, dv=exdxdv=e^x dx):

J=exsin⁡x−∫excos⁡x dx=exsin⁡x−I.J=e^x\sin x-\int e^x\cos x\,dx=e^x\sin x-I.

Dosaď zpět:

I=excos⁡x+exsin⁡x−I,I=e^x\cos x+e^x\sin x-I, 2I=ex(sin⁡x+cos⁡x)2I=e^x(\sin x+\cos x)

I=ex2(sin⁡x+cos⁡x)+C.\boxed{I=\frac{e^x}2(\sin x+\cos x)+C.}

Tady se původní integrál vrátil na pravou stranu — místo paniky ho převeď nalevo a vyřeš rovnici.

12.7Racionální funkce a parciální zlomky

Racionální funkce je poměr polynomů P(x)/Q(x)P(x)/Q(x).

Krok 1: Je-li deg⁡P≥deg⁡Q\deg P\ge\deg Q, nejprve proveď polynomické dělení.

Krok 2: Rozlož jmenovatel na reálné lineární a kvadratické nerozložitelné faktory.

Krok 3: Napiš obecný rozklad na parciální zlomky:

  • pro (x−a)(x-a) část A/(x−a)A/(x-a),
  • pro (x−a)2(x-a)^2 části A/(x−a)+B/(x−a)2A/(x-a)+B/(x-a)^2,
  • pro nerozložitelný (x2+px+q)(x^2+px+q) část (Ax+B)/(x2+px+q)(Ax+B)/(x^2+px+q).

Krok 4: Urči neznámé koeficienty dosazením vhodných hodnot nebo porovnáním koeficientů.

Krok 5: Integruj každý sčítanec.

Příklad

Vzor: ∫dxx2+2x\int\frac{dx}{x^2+2x}

1x2+2x=1x(x+2)=Ax+Bx+2.\frac1{x^2+2x}=\frac1{x(x+2)}=\frac Ax+\frac B{x+2}.

Vynásob x(x+2)x(x+2):

1=A(x+2)+Bx.1=A(x+2)+Bx.

Dosad' x=0x=0: A=1/2A=1/2; x=−2x=-2: B=−1/2B=-1/2. Tedy

I=12∫dxx−12∫dxx+2=12ln⁡∣x∣−12ln⁡∣x+2∣+CI=\frac12\int\frac{dx}x-\frac12\int\frac{dx}{x+2} =\boxed{\frac12\ln|x|-\frac12\ln|x+2|+C}

na každém intervalu, který neobsahuje 00 ani −2-2.

Příklad

Vzor: nerozložitelný kvadratický jmenovatel

∫dxx2+4=12arctan⁡x2+C.\int\frac{dx}{x^2+4}=\frac12\arctan\frac x2+C.

Obecně

∫dxx2+a2=1aarctan⁡xa+C(a>0).\int\frac{dx}{x^2+a^2}=\frac1a\arctan\frac xa+C\quad(a>0).

12.8Doplňování na čtverec

Např.

x2−x+1=(x−12)2+34.x^2-x+1=\left(x-\frac12\right)^2+\frac34.

Při integraci 1/(x2−x+1)1/(x^2-x+1) převeď substitucí u=x−1/2u=x-1/2 na standardní tvar 1/(u2+a2)1/(u^2+a^2):

∫dxx2−x+1=23arctan⁡(2x−13)+C.\int\frac{dx}{x^2-x+1} =\boxed{\frac2{\sqrt3}\arctan\left(\frac{2x-1}{\sqrt3}\right)+C}.

12.9Goniometrické integrály

Základní identity:

sin⁡2x+cos⁡2x=1,\sin^2x+\cos^2x=1, sin⁡(2x)=2sin⁡xcos⁡x,\sin(2x)=2\sin x\cos x, cos⁡2x=1+cos⁡2x2,sin⁡2x=1−cos⁡2x2.\cos^2x=\frac{1+\cos2x}{2},\quad\sin^2x=\frac{1-\cos2x}{2}.

Příklad

Vzor: ∫cos⁡2x dx\int\cos^2x\,dx

∫cos⁡2x dx=12∫(1+cos⁡2x) dx=x2+sin⁡2x4+C.\int\cos^2x\,dx =\frac12\int(1+\cos2x)\,dx =\boxed{\frac x2+\frac{\sin2x}4+C}.

Příklad

Vzor: ∫cos⁡3x dx\int\cos^3x\,dx

Odděl jednu kosinovou funkci:

cos⁡3x=cos⁡x(1−sin⁡2x).\cos^3x=\cos x(1-\sin^2x).

Substituce u=sin⁡xu=\sin x, du=cos⁡x dxdu=\cos x\,dx:

∫(1−u2)du=u−u33+C,\int(1-u^2)du=u-\frac{u^3}3+C,

tedy sin⁡x−sin⁡3x3+C\boxed{\sin x-\frac{\sin^3x}3+C}.

Příklad

Vzor: ∫dxsin⁡x\int\frac{dx}{\sin x}

Výsledek na souvislých intervalech, kde sin⁡x≠0\sin x\ne0, je

∫dxsin⁡x=ln⁡∣tan⁡x2∣+C.\boxed{\int\frac{dx}{\sin x}=\ln\left|\tan\frac x2\right|+C.}

Tento vzorec lze ověřit derivací nebo odvodit přes násobení (csc⁡x−cot⁡x)/(csc⁡x−cot⁡x)(\csc x-\cot x)/(\csc x-\cot x) s vhodnou substitucí.

12.10Substituce u obtížnějších integrálů

Příklad:

I=∫2x1−4x2 dx.I=\int\frac{2x}{\sqrt{1-4x^2}}\,dx.

Zvol u=1−4x2u=1-4x^2, du=−8x dxdu=-8x\,dx, takže 2x dx=−du/42x\,dx=-du/4.

I=−14∫u−1/2du=−14(2u)+C=−121−4x2+C.I=-\frac14\int u^{-1/2}du=-\frac14(2\sqrt u)+C =\boxed{-\frac12\sqrt{1-4x^2}+C}.

Zde původní funkce existuje reálně jen pro 1−4x2>01-4x^2>0 v integrandu, tj. ∣x∣<1/2|x|<1/2.

12.11Kontrola integrálu derivací

Nejspolehlivější samokontrola: vezmi výsledek F(x)F(x), spočítej F′(x)F'(x) a porovnej se zadáním f(x)f(x). Neodpovídá-li, vrať se k ztracenému koeficientu, znaménku, substituci nebo logaritmu.

Časté chyby: chybějící +C+C; chybné znaménko u kosinu; opomenutí derivace vnitřku; špatně zvolená část při per partes; integrace podílu jako podílu integrálů; ztracená absolutní hodnota v ln⁡∣x∣\ln|x|; ignorování intervalů, kde integrand není definovaný.

Procvič

Procvičení s kontrolou

  1. ∫3x2 dx=x3+C\int 3x^2\,dx=x^3+C.
  2. ∫xex2 dx=12ex2+C\int xe^{x^2}\,dx=\frac12e^{x^2}+C.
  3. ∫3x21+x3 dx=ln⁡(1+x3)+C\int\frac{3x^2}{1+x^3}\,dx=\ln(1+x^3)+C na intervalu, kde 1+x3>01+x^3>0; obecně ln⁡∣1+x3∣+C\ln|1+x^3|+C.
  4. ∫xsin⁡x dx=−xcos⁡x+sin⁡x+C\int x\sin x\,dx=-x\cos x+\sin x+C.
  5. ∫sin⁡(2x) dx=−12cos⁡(2x)+C\int\sin(2x)\,dx=-\frac12\cos(2x)+C.
  6. ∫xx2+1 dx=12ln⁡(x2+1)+C\int\frac{x}{x^2+1}\,dx=\frac12\ln(x^2+1)+C.

✎Procvič si

Zkus nejdřív sám na papír. Nápovědu a řešení odkryj, až když opravdu nevíš.

Úloha 28jednoduchý neurčitý integrál

Zadání: ∫(4x3−2x+1)dx\int(4x^3-2x+1)dx.

Řešení po krocích

Integrujeme po členech:

x4−x2+x+C.\boxed{x^4-x^2+x+C}.

Úloha 29substituce

Zadání: ∫xcos⁡(x2)dx\int x\cos(x^2)dx.

Řešení po krocích

u=x2u=x^2, du=2xdxdu=2x dx, tedy xdx=du/2x dx=du/2. Výsledek 12∫cos⁡u du=12sin⁡(x2)+C\frac12\int\cos u\,du=\boxed{\frac12\sin(x^2)+C}.

Úloha 30per partes

Zadání: ∫xe2xdx\int xe^{2x}dx.

Řešení po krocích

u=xu=x, du=dxdu=dx, dv=e2xdxdv=e^{2x}dx, v=e2x/2v=e^{2x}/2:

I=x2e2x−12∫e2xdx=e2x(x2−14)+C.I=\frac x2e^{2x}-\frac12\int e^{2x}dx =\boxed{e^{2x}\left(\frac x2-\frac14\right)+C}.

Úloha 31parciální zlomky

Zadání: ∫1x2−1dx\int\frac1{x^2-1}dx.

Řešení po krocích

Rozklad 1/(x2−1)=12/(x−1)−12/(x+1)1/(x^2-1)=\frac12/(x-1)-\frac12/(x+1). Proto

12ln⁡∣x−1∣−12ln⁡∣x+1∣+C\boxed{\frac12\ln|x-1|-\frac12\ln|x+1|+C}

na intervalech bez x=±1x=\pm1.