EZLAMA
Týden 6

Funkce

Vlastnosti funkcí. Inverzní funkce, složená funkce.

Definiční obor, obor hodnot, grafy a jejich posouvání, sudost a lichost, skládání funkcí a inverzní funkce.

Zdroj: Domácí sada 06 · Domácí sada 07

6.1Co znamená funkce

Funkce každému přípustnému vstupu xx přiřazuje právě jednu výstupní hodnotu y=f(x)y=f(x). Zapisujeme

f:D(f)→R,x↦f(x).f:D(f)\to\mathbb R,\qquad x\mapsto f(x).

  • Definiční obor D(f)D(f): všechna xx, která do funkce smíš dosadit.
  • Obor hodnot H(f)H(f): všechny skutečně dosažitelné hodnoty f(x)f(x).
  • Graf: množina bodů (x,f(x))(x,f(x)) pro x∈D(f)x\in D(f).

Příklad f(x)=x2f(x)=x^2: D(f)=RD(f)=\mathbb R, H(f)=[0,∞)H(f)=[0,\infty). Negativní číslo jako výstup nezískáš, protože druhá mocnina je nezáporná.

6.2Univerzální postup: definiční oborPostup

  1. Začni s D=RD=\mathbb R.
  2. Jmenovatel nesmí být 0. Pokud je tam 1/g(x)1/g(x), přidej g(x)≠0g(x)\ne0.
  3. Sudá odmocnina: v reálných číslech g(x)\sqrt{g(x)} vyžaduje g(x)≥0g(x)\ge0.
  4. Logaritmus: ln⁡(g(x))\ln(g(x)) vyžaduje g(x)>0g(x)>0.
  5. Arcsin/arccos: argument musí být v [−1,1][-1,1].
  6. Složení: musí existovat vnitřní funkce a její výstup musí být ve definičním oboru vnější.
  7. Řeš všechny podmínky současně — vezmi průnik řešení.
Příklad

Vzor A: zlomek s rozkladem

f(x)=1x2+x−30.f(x)=\frac1{x^2+x-30}.

Jmenovatel faktorizuj:

x2+x−30=(x+6)(x−5).x^2+x-30=(x+6)(x-5).

Nesmí být nula → x≠−6x\ne-6 a x≠5x\ne5.

D(f)=R∖{−6,5}.\boxed{D(f)=\mathbb R\setminus\{-6,5\}.}

Příklad

Vzor B: odmocnina z kvadratického výrazu

f(x)=4+3x−x2.f(x)=\sqrt{4+3x-x^2}.

Pod odmocninou musí být nezáporné:

4+3x−x2≥0  ⟺  x2−3x−4≤0  ⟺  (x−4)(x+1)≤0.4+3x-x^2\ge0 \iff x^2-3x-4\le0 \iff(x-4)(x+1)\le0.

Součin je nekladný mezi kořeny, tedy D(f)=[−1,4]\boxed{D(f)=[-1,4]}.

Příklad

Vzor C: logaritmus logaritmu

f(x)=ln⁡(ln⁡x).f(x)=\ln(\ln x).

Vnější logaritmus vyžaduje ln⁡x>0\ln x>0. To zároveň zaručuje, že vnitřní logaritmus existuje. ln⁡x>0  ⟺  x>1\ln x>0\iff x>1.

D(f)=(1,∞).\boxed{D(f)=(1,\infty).}

Příklad

Vzor D: logaritmus ve jmenovateli

f(x)=1ln⁡(2−x2).f(x)=\frac1{\ln(2-x^2)}.

Podmínky:

  1. 2−x2>0  ⟺  −2<x<22-x^2>0\iff-\sqrt2<x<\sqrt2.
  2. ln⁡(2−x2)≠0  ⟺  2−x2≠1  ⟺  x≠±1\ln(2-x^2)\ne0\iff2-x^2\ne1\iff x\ne\pm1.

D(f)=(−2,−1)∪(−1,1)∪(1,2).D(f)=(-\sqrt2,-1)\cup(-1,1)\cup(1,\sqrt2).

Typická chyba: splnit jen argument logaritmu, ale zapomenout, že celý logaritmus stojí ve jmenovateli.

6.3Univerzální postup: obor hodnotPostup

Definiční obor odpovídá otázce „co smím dosadit?“. Obor hodnot odpovídá otázce „co mi může vyjít?“.

Tři hlavní strategie:

  • Znáš tvar funkce: x2≥0x^2\ge0, ex>0e^x>0, sin⁡x∈[−1,1]\sin x\in[-1,1].
  • Uprav na čtverec: x2+3x−4=(x+3/2)2−25/4x^2+3x-4=(x+3/2)^2-25/4, takže H=[−25/4,∞)H=[-25/4,\infty).
  • Zaveď y=f(x)y=f(x) a řeš pro xx: urči, pro která yy existuje přípustné reálné xx.
Příklad

Vzor: odmocnina

f(x)=2−x2.f(x)=\sqrt{2-x^2}.

Z definičního oboru [−2,2][-\sqrt2,\sqrt2] víme 0≤2−x2≤20\le2-x^2\le2. Odmocnina je rostoucí, proto

H(f)=[0,2].\boxed{H(f)=[0,\sqrt2].}

Příklad

Vzor: dvojitý logaritmus

f(x)=ln⁡(ln⁡x),x>1.f(x)=\ln(\ln x),\quad x>1.

Když xx běží od hodnot těsně nad 1 do nekonečna, ln⁡x\ln x proběhne celé (0,∞)(0,\infty). Jeho logaritmus potom proběhne R\mathbb R. Tedy H(f)=RH(f)=\mathbb R.

6.4Základní funkce, které musíš poznat

Funkce Co dělá Definiční obor Obor hodnot
cc konstanta R\mathbb R {c}\{c\}
xx přímka R\mathbb R R\mathbb R
x2x^2 parabola R\mathbb R [0,∞)[0,\infty)
∣x∣|x| vzdálenost od nuly R\mathbb R [0,∞)[0,\infty)
1/x1/x hyperbola R∖{0}\mathbb R\setminus\{0\} R∖{0}\mathbb R\setminus\{0\}
x\sqrt x odmocnina [0,∞)[0,\infty) [0,∞)[0,\infty)
exe^x exponenciála R\mathbb R (0,∞)(0,\infty)
ln⁡x\ln x inverze k exe^x (0,∞)(0,\infty) R\mathbb R
sin⁡x,cos⁡x\sin x,\cos x goniometrické R\mathbb R [−1,1][-1,1]
tan⁡x\tan x sin⁡x/cos⁡x\sin x/\cos x x≠π/2+kπx\ne\pi/2+k\pi R\mathbb R

U logaritmu o základu aa: log⁡ax=ln⁡x/ln⁡a\log_a x=\ln x/\ln a, a>0a>0, a≠1a\ne1, x>0x>0. Exponenciála axa^x roste při a>1a>1 a klesá při 0<a<10<a<1.

6.5Transformace grafů

Když znáš graf y=f(x)y=f(x):

  • f(x)+cf(x)+c: posun nahoru o cc (pro záporné cc dolů).
  • f(x−c)f(x-c): posun doprava o cc.
  • f(x+c)f(x+c): posun doleva o cc.
  • −f(x)-f(x): zrcadlení podle osy xx.
  • f(−x)f(-x): zrcadlení podle osy yy.
  • af(x)af(x): svislé natažení/stlačení; při a<0a<0 i zrcadlení.
  • f(ax)f(ax): vodorovné škálování opačným faktorem, tj. pro a=2a=2 poloviční šířka.

Vzor z domácí 06: y=(x−1)2y=(x-1)^2 je parabola y=x2y=x^2 posunutá o 1 doprava; y=x2−1y=x^2-1 je posunutá o 1 dolů. Nezaměňuj závorku u xx s číslem mimo druhou mocninu.

6.6Sudá, lichá, periodická funkce

Sudá: f(−x)=f(x)f(-x)=f(x) a definiční obor musí být symetrický kolem 0. Graf je symetrický podle osy yy.

Lichá: f(−x)=−f(x)f(-x)=-f(x) při symetrickém oboru. Graf je středově symetrický podle počátku.

Periodická: existuje T>0T>0 takové, že f(x+T)=f(x)f(x+T)=f(x) pro všechny přípustné argumenty.

Univerzální test sudosti/lichosti:

  1. Zkontroluj, zda s xx patří do oboru i −x-x.
  2. Spočítej f(−x)f(-x).
  3. Porovnej s f(x)f(x) a −f(x)-f(x).
  4. Pokud neplatí ani jedna rovnost pro všechna přípustná xx, funkce není ani sudá, ani lichá.

Příklad: f(x)=x3/(1−x2)f(x)=x^3/(1-x^2):

f(−x)=−x31−x2=−f(x).f(-x)=\frac{-x^3}{1-x^2}=-f(x).

Definiční obor je R∖{−1,1}\mathbb R\setminus\{-1,1\}, symetrický. Funkce je lichá.

Příklad: f(x)=ln⁡(x2)f(x)=\ln(x^2): pro x≠0x\ne0, f(−x)=ln⁡((−x)2)=ln⁡(x2)=f(x)f(-x)=\ln((-x)^2)=\ln(x^2)=f(x); sudá.

Rozklad funkce na sudou a lichou část: na symetrickém oboru polož

fs(x)=f(x)+f(−x)2,fl(x)=f(x)−f(−x)2.f_s(x)=\frac{f(x)+f(-x)}2,\qquad f_l(x)=\frac{f(x)-f(-x)}2.

Potom f=fs+flf=f_s+f_l, fsf_s je sudá a flf_l lichá.

6.7Rostoucí, klesající, prostá funkce

Rostoucí na intervalu: pro každá x1<x2x_1<x_2 z intervalu platí f(x1)≤f(x2)f(x_1)\le f(x_2). Ostře rostoucí: f(x1)<f(x2)f(x_1)<f(x_2). Podobně klesající.

Funkce je prostá, pokud dva různé vstupy nemohou dát stejný výstup:

f(x1)=f(x2)⟹x1=x2.f(x_1)=f(x_2)\Longrightarrow x_1=x_2.

Ostře monotónní funkce je prostá. Každá spojitá prostá funkce na intervalu je ostře monotónní; na libovolné nesouvislé množině by formulace vyžadovala opatrnost.

6.8Skládání funkcí

(f∘g)(x)=f(g(x)).\boxed{(f\circ g)(x)=f(g(x)).}

Zprava doleva: nejprve spočítej g(x)g(x), potom výsledek dosaď do ff.

Příklad

Vzor z domácí 07

f(x)=ln⁡x,g(x)=1x,h(x)=sin⁡x.f(x)=\ln x,\quad g(x)=\frac1x,\quad h(x)=\sin x.

Chceme h∘g∘fh\circ g\circ f:

x→fln⁡x→g1ln⁡x→hsin⁡(1ln⁡x).x\xrightarrow{f}\ln x\xrightarrow{g}\frac1{\ln x}\xrightarrow{h}\sin\left(\frac1{\ln x}\right).

Proto

(h∘g∘f)(x)=sin⁡(1ln⁡x).\boxed{(h\circ g\circ f)(x)=\sin\left(\frac1{\ln x}\right).}

Definiční obor: x>0x>0 (kvůli ln⁡x\ln x) a ln⁡x≠0\ln x\ne0 (kvůli převrácené hodnotě), tedy x>0x>0, x≠1x\ne1.

Typická chyba: f(g(x))f(g(x)) není stejné jako g(f(x))g(f(x)).

6.9Inverzní funkce — „otočení přiřazení“

Inverzní funkce f−1f^{-1} vrací z výstupu původní vstup, proto se vyžaduje prostota na uvažovaném oboru a vhodně zvolený cílový obor.

Univerzální postup:

  1. Napiš y=f(x)y=f(x).
  2. Vyřeš rovnici pro xx pomocí yy.
  3. Přeznač proměnnou y→xy\to x.
  4. Urči obor inverze: D(f−1)=H(f)D(f^{-1})=H(f) a H(f−1)=D(f)H(f^{-1})=D(f).
  5. Ověř složením f−1(f(x))=xf^{-1}(f(x))=x pro x∈D(f)x\in D(f).
Příklad

Vzor: lineární funkce

f(x)=2−3x,x∈[0,4].f(x)=2-3x,\quad x\in[0,4].

y=2−3xy=2-3x → 3x=2−y3x=2-y → x=(2−y)/3x=(2-y)/3. Tedy

f−1(x)=2−x3.f^{-1}(x)=\frac{2-x}{3}.

Původní hodnoty: f(0)=2f(0)=2, f(4)=−10f(4)=-10; tedy H(f)=[−10,2]H(f)=[-10,2] a

D(f−1)=[−10,2],H(f−1)=[0,4].D(f^{-1})=[-10,2],\qquad H(f^{-1})=[0,4].

Příklad

Vzor: kvadratická funkce s omezeným oborem

f(x)=x2−4x=(x−2)2−4,x≤2.f(x)=x^2-4x=(x-2)^2-4,\quad x\le2.

y+4=(x−2)2⇒x−2=±y+4.y+4=(x-2)^2\Rightarrow x-2=\pm\sqrt{y+4}.

Protože víme x≤2x\le2, smíme vzít jen mínus:

f−1(x)=2−x+4,x≥−4.\boxed{f^{-1}(x)=2-\sqrt{x+4},\quad x\ge-4.}

Proč omezení oboru: bez něj by parabola nebyla prostá a měla by pro stejný výstup dva vstupy.

6.10Hyperbolické a cyklometrické funkce

Hyperbolické funkce jsou definovány exponenciálami:

sinh⁡x=ex−e−x2,cosh⁡x=ex+e−x2.\sinh x=\frac{e^x-e^{-x}}2,\qquad \cosh x=\frac{e^x+e^{-x}}2.

Platí cosh⁡2x−sinh⁡2x=1\cosh^2x-\sinh^2x=1. Dále tanh⁡x=sinh⁡x/cosh⁡x\tanh x=\sinh x/\cosh x; coth⁡x=cosh⁡x/sinh⁡x\coth x=\cosh x/\sinh x pro x≠0x\ne0.

Cyklometrické funkce jsou inverzní k vybraným omezením goniometrických funkcí:

arcsin⁡:[−1,1]→[−π/2,π/2],arccos⁡:[−1,1]→[0,π],\arcsin:[-1,1]\to[-\pi/2,\pi/2],\quad\arccos:[-1,1]\to[0,\pi], arctan⁡:R→(−π/2,π/2).\arctan:\mathbb R\to(-\pi/2,\pi/2).

Nezaměňuj arcsin⁡x\arcsin x s 1/sin⁡x1/\sin x — jsou to úplně jiné funkce.

6.11Časté chyby

  • D(f)D(f) a H(f)H(f) jsou dvě různé otázky.
  • U logaritmu potřebuješ kladný argument, ne jen nezáporný.
  • U inverzní kvadratické funkce je nutné zohlednit zadanou větev paraboly.
  • log⁡ax\log_a x s 0<a<10<a<1 je klesající.
  • Sudost/lichost nelze posoudit jen z algebraické rovnosti, pokud definiční obor není symetrický.
  • U složených funkcí kontroluj všechny mezikroky z hlediska definičního oboru.
Procvič

Procvičení s kontrolou

  1. D(3−x/(x+1))=(−∞,3]∖{−1}D(\sqrt{3-x}/(x+1))=(-\infty,3]\setminus\{-1\}.
  2. H((x−5)2+2)=[2,∞)H((x-5)^2+2)=[2,\infty).
  3. f(x)=x2+1f(x)=x^2+1 je sudá; g(x)=x3−xg(x)=x^3-x je lichá.
  4. Inverze f(x)=e2x−3f(x)=e^{2x}-3: f−1(x)=12ln⁡(x+3)f^{-1}(x)=\tfrac12\ln(x+3) pro x>−3x>-3.
  5. (f∘g)(x)(f\circ g)(x) pro f(x)=xf(x)=\sqrt x, g(x)=x−4g(x)=x-4 je x−4\sqrt{x-4} s x≥4x\ge4.

✎Procvič si

Zkus nejdřív sám na papír. Nápovědu a řešení odkryj, až když opravdu nevíš.

Úloha 14definiční obor

Zadání: Najdi D(f)D(f) pro f(x)=x+3/ln⁡(x−1)f(x)=\sqrt{x+3}/\ln(x-1).

Řešení po krocích

Odmocnina potřebuje x+3≥0  ⟺  x≥−3x+3\ge0\iff x\ge-3. Logaritmus potřebuje x−1>0  ⟺  x>1x-1>0\iff x>1. Protože logaritmus je ve jmenovateli, nesmí být nula: ln⁡(x−1)≠0  ⟺  x≠2\ln(x-1)\ne0\iff x\ne2. Průnik:

D(f)=(1,2)∪(2,∞).\boxed{D(f)=(1,2)\cup(2,\infty).}

Úloha 15obor hodnot

Zadání: f(x)=x2−6x+11f(x)=x^2-6x+11. Urči H(f)H(f).

Řešení po krocích

Doplň čtverec:

f(x)=(x−3)2+2≥2,f(x)=(x-3)^2+2\ge2,

rovnost nastává při x=3x=3. Shora neomezené. Tedy H(f)=[2,∞)H(f)=[2,\infty).

Úloha 16inverzní funkce

Zadání: f(x)=x2+1f(x)=x^2+1, x≥0x\ge0. Urči f−1f^{-1}.

Řešení po krocích

y=x2+1⇒x2=y−1y=x^2+1\Rightarrow x^2=y-1. Protože původní obor je x≥0x\ge0, vyber kladnou větev x=y−1x=\sqrt{y-1}. Tedy f−1(x)=x−1f^{-1}(x)=\sqrt{x-1} pro x≥1x\ge1.

Úloha 17složení funkcí

Zadání: f(x)=ln⁡xf(x)=\ln x, g(x)=x2+1g(x)=x^2+1. Najdi (f∘g)(x)(f\circ g)(x) a (g∘f)(x)(g\circ f)(x) včetně oborů.

Řešení po krocích

f(g(x))=ln⁡(x2+1),D=Rf(g(x))=\ln(x^2+1),\quad D=\mathbb R

protože x2+1>0x^2+1>0 vždy. Naopak

g(f(x))=(ln⁡x)2+1,D=(0,∞)g(f(x))=(\ln x)^2+1,\quad D=(0,\infty)

protože už při vnitřním logaritmu vyžadujeme x>0x>0.