EZLAMA
LA · Přednáška 1b

Matice a operace s nimi

Typy matic, sčítání, násobení, transpozice, mocniny.

Co je matice, jak se matice násobí (a proč AB ≠ BA), transpozice a mocniny matic.

Zdroj: Přednáška 1b · DCV 2

2.1Co je matice

Matice je obdélníková tabulka čísel. Zapisujeme ji například

A=(2−14035).A=\begin{pmatrix}2&-1&4\\0&3&5\end{pmatrix}.

Tahle matice má 2 řádky a 3 sloupce, tedy typ 2×32\times3 (v přednášce také typ 2/32/3). Věta „matice je typu m/nm/n“ znamená m řádků, n sloupců.

Prvek aija_{ij} leží v řádku ii a sloupci jj: první index je řádkový, druhý sloupcový. Např. a13=4a_{13}=4, a22=3a_{22}=3.

Proč na rozměrech záleží: podle nich zjistíš, které operace existují. Přidání matic různých tvarů nedává smysl; součin má konkrétní pravidlo vnitřních rozměrů.

2.2Typy matic

Typ Definice Ukázka
Řádková jeden řádek (1,2,3)(1,2,3)
Sloupcová (vektor) jeden sloupec (1,2,3)T(1,2,3)^T
Čtvercová počet řádků = počet sloupců (1234)\begin{pmatrix}1&2\\3&4\end{pmatrix}
Nulová všechny prvky jsou nula (0000)\begin{pmatrix}0&0\\0&0\end{pmatrix}
Diagonální mimo hlavní diagonálu nuly diag⁡(2,3,4)\operatorname{diag}(2,3,4)
Jednotková na hlavní diagonále jedničky, jinde nuly I3I_3
Horní trojúhelníková pod hlavní diagonálou nuly (1203)\begin{pmatrix}1&2\\0&3\end{pmatrix}
Dolní trojúhelníková nad hlavní diagonálou nuly (1023)\begin{pmatrix}1&0\\2&3\end{pmatrix}
Symetrická AT=AA^T=A (1772)\begin{pmatrix}1&7\\7&2\end{pmatrix}
Antisymetrická AT=−AA^T=-A (05−50)\begin{pmatrix}0&5\\-5&0\end{pmatrix}

Hlavní diagonála jsou prvky a11,a22,…a_{11},a_{22},\ldots (pouze u čtvercové matice prochází od levého horního do pravého dolního rohu až na konec).

2.3Rovnost, sčítání a násobení číslem

A=BA=B právě tehdy, když mají stejný tvar a každý prvek na stejném místě je stejný.

Sčítání probíhá po jednotlivých políčkách:

(1234)+(5−107)=(61311).\begin{pmatrix}1&2\\3&4\end{pmatrix}+\begin{pmatrix}5&-1\\0&7\end{pmatrix} =\begin{pmatrix}6&1\\3&11\end{pmatrix}.

Číslem násobíme každý prvek:

−2(1234)=(−2−4−6−8).-2\begin{pmatrix}1&2\\3&4\end{pmatrix}=\begin{pmatrix}-2&-4\\-6&-8\end{pmatrix}.

Podmínka součtu: stejné rozměry. Rozdíl A−B=A+(−B)A-B=A+(-B).

Příklad z DCV 2.1.1:

A=(12−345120),B=(014−5−2132).A=\begin{pmatrix}1&2&-3&4\\5&1&2&0\end{pmatrix},\quad B=\begin{pmatrix}0&1&4&-5\\-2&1&3&2\end{pmatrix}.

2B=(028−10−4264),2B=\begin{pmatrix}0&2&8&-10\\-4&2&6&4\end{pmatrix},

A+2B=(145−61384).\boxed{A+2B=\begin{pmatrix}1&4&5&-6\\1&3&8&4\end{pmatrix}.}

Zkouška: první prvek 1+2·0 = 1; prvek v prvním řádku čtvrtém sloupci 4+2·(-5) = -6.

2.4Násobení matic — nejdůležitější základ

Pro součin

Am×nBn×p=Cm×pA_{m\times n}B_{n\times p}=C_{m\times p}

se musí počet sloupců první matice shodovat s počtem řádků druhé. Výsledek má vnější rozměry m×pm\times p.

Každý prvek součinu dostaneš jako skalární součin řádku a sloupce:

cij=∑k=1naikbkj.c_{ij}=\sum_{k=1}^n a_{ik}b_{kj}.

Příklad

Naprosto názorný příklad

A=(1234),B=(5678).A=\begin{pmatrix}1&2\\3&4\end{pmatrix},\quad B=\begin{pmatrix}5&6\\7&8\end{pmatrix}.

První řádek AA je (1,2)(1,2), první sloupec BB je (5,7)T(5,7)^T:

c11=1⋅5+2⋅7=19.c_{11}=1\cdot5+2\cdot7=19.

Druhý sloupec BB je (6,8)T(6,8)^T:

c12=1⋅6+2⋅8=22.c_{12}=1\cdot6+2\cdot8=22.

Druhý řádek AA je (3,4)(3,4):

c21=3⋅5+4⋅7=43,c22=3⋅6+4⋅8=50.c_{21}=3\cdot5+4\cdot7=43,\qquad c_{22}=3\cdot6+4\cdot8=50.

AB=(19224350).\boxed{AB=\begin{pmatrix}19&22\\43&50\end{pmatrix}.}

Obecný algoritmus násobení:

  1. Napiš rozměry m×nm\times n a r×sr\times s.
  2. Pokud n≠rn\ne r, součin neexistuje. Dál nepočítej.
  3. Nakresli výsledek s rozměrem m×sm\times s.
  4. Pro políčko (i,j)(i,j) násob prvky řádku ii z první a sloupce jj z druhé, sečti.
  5. Pokračuj, dokud nevyplníš celou matici.

Důležitá past přímo z DCV 2.1

Ve zmíněném zadání jsou AA i BB typu 2×42\times4. Součin ABAB není definován, protože první matice má 4 sloupce, druhá jen 2 řádky. Zadání může obsahovat výrazy, u kterých máš říct nejde provést, nikoli za každou cenu vyrobit číslo.

Naproti tomu pokud CC má typ 4×24\times2, pak ACAC je 2×22\times2 a CACA je 4×44\times4. Jde tedy o dvě různé matice.

2.5Proč neplatí AB=BAAB=BA

Zvolme

A=(1101),B=(1011).A=\begin{pmatrix}1&1\\0&1\end{pmatrix},\quad B=\begin{pmatrix}1&0\\1&1\end{pmatrix}.

Dopočítej:

AB=(2111),BA=(1112).AB=\begin{pmatrix}2&1\\1&1\end{pmatrix},\qquad BA=\begin{pmatrix}1&1\\1&2\end{pmatrix}.

Odtud AB≠BAAB\ne BA. Pořadí násobení musíš zachovat při úpravách rovnic, při inverzích i při změně báze.

Některé známé vzorce z obyčejných čísel proto obecně NEPLATÍ:

(A+B)2≠A2+2AB+B2.(A+B)^2\ne A^2+2AB+B^2.

Správně:

(A+B)2=A2+AB+BA+B2.(A+B)^2=A^2+AB+BA+B^2.

2.6Transponování

Prohoď řádky a sloupce. Jestliže AA má rozměr 2×32\times3, pak ATA^T má 3×23\times2.

A=(123456)⟹AT=(142536).A=\begin{pmatrix}1&2&3\\4&5&6\end{pmatrix} \quad\Longrightarrow\quad A^T=\begin{pmatrix}1&4\\2&5\\3&6\end{pmatrix}.

Důležité věty:

(AT)T=A,(A+B)T=AT+BT,(AB)T=BTAT.(A^T)^T=A,\quad(A+B)^T=A^T+B^T,\quad(AB)^T=B^TA^T.

Pozor: u součinu se obrací pořadí. Důkaz poslední rovnosti vychází ze součtů ∑kaikbkj\sum_k a_{ik}b_{kj}, ale pro počítání stačí zapamatovat správné pořadí.

2.7Jednotková matice a mocniny

AI=IA=AAI=IA=A

pro rozměrově odpovídající jednotkové matice. U čtvercové matice definujeme

A2=AA,A3=AAA,A0=I,An=AA⋯A⏟n kraˊt.A^2=AA,\quad A^3=AAA,\quad A^0=I,\quad A^n=\underbrace{AA\cdots A}_{n\text{ krát}}.

Mocnina matice není umocnění každé položky zvlášť.

Příklad:

A=(1101).A=\begin{pmatrix}1&1\\0&1\end{pmatrix}.

A2=(1201),A3=(1301),An=(1n01).A^2=\begin{pmatrix}1&2\\0&1\end{pmatrix},\quad A^3=\begin{pmatrix}1&3\\0&1\end{pmatrix},\quad A^n=\begin{pmatrix}1&n\\0&1\end{pmatrix}.

U hodně vysokých mocnin (DCV 2.2) později využijeme diagonalizaci nebo vlastnost A=I+NA=I+N pro nilpotentní NN.

2.8Maticové rovnice — první intuice

Při AX=BAX=B bychom u obyčejných čísel vydělili AA. U matic toto nahrazuje inverzní matice A−1A^{-1}, pokud existuje:

AX=B⇒A−1AX=A−1B⇒X=A−1B.AX=B\Rightarrow A^{-1}AX=A^{-1}B\Rightarrow X=A^{-1}B.

U XA=BXA=B je naopak

XA=B⇒XAA−1=BA−1⇒X=BA−1.XA=B\Rightarrow XAA^{-1}=BA^{-1}\Rightarrow X=BA^{-1}.

Proto nelze říci jen „vynásobím inverzní maticí“ bez určení, z jaké strany.

2.9Kontrola, zda už to umíš

  • Umíš bez počítání rozhodnout, zda je definované (2×3)(3×4)(2\times3)(3\times4) a říct tvar výsledku? Ano: 2×42\times4.
  • Umíš odhalit, že (2×3)+(3×2)(2\times3)+(3\times2) neexistuje? Ano: jiný tvar.
  • Umíš spočítat c12c_{12} jako první řádek první krát druhý sloupec druhé matice?
  • Umíš vysvětlit, proč (AB)T=BTAT(AB)^T=B^TA^T a ne ATBTA^TB^T?

Pokud ne, procvič DCV 2.1 před pokračováním na Gaussovu eliminaci.