EZLAMA
Týden 2

Posloupnosti

Vlastnosti posloupností, konvergentní posloupnosti.

Co je posloupnost, jak poznat, jestli roste, klesá a je omezená, a co přesně znamená, že má limitu.

Zdroj: Domácí sada 02

2.1Co je posloupnost

Posloupnost je číslovaný seznam čísel:

a1,a2,a3,…,an,…a_1,a_2,a_3,\ldots,a_n,\ldots

Index nn říká, kolikátý člen právě zkoumáme; člen ana_n je hodnota. Například

an=1na_n=\frac1n

dává a1=1a_1=1, a2=1/2a_2=1/2, a3=1/3a_3=1/3, a4=1/4a_4=1/4 atd. Nezaměňuj index nn za hodnotu ana_n.

Posloupnost lze chápat jako funkci s definičním oborem N\mathbb N. Kreslí se jako samostatné body (n,an)(n,a_n), nikoli spojitá čára.

2.2Tři způsoby zadání posloupnosti

(a) Explicitně: an=3n−2a_n=3n-2. Rovnou vypočítáš libovolný člen: a10=28a_{10}=28.

(b) Rekurentně: a1=2a_1=2, an+1=an+3a_{n+1}=a_n+3. Pro další člen potřebuješ předchozí: 2,5,8,11,…2,5,8,11,\ldots; explicitně an=2+3(n−1)a_n=2+3(n-1).

(c) Slovně/graficky: členy splňují zadaný vztah, případně jsou hodnotami daného modelu. U matematické úlohy se snaž dostat na explicitní vzorec nebo užitečnou nerovnost.

2.3Aritmetická a geometrická posloupnost

Aritmetická: rozdíl sousedních členů je stálý dd:

an+1=an+d,an=a1+(n−1)d.a_{n+1}=a_n+d,\qquad a_n=a_1+(n-1)d.

Např. 3,7,11,15,…3,7,11,15,\ldots má d=4d=4, takže an=3+4(n−1)=4n−1a_n=3+4(n-1)=4n-1.

Geometrická: podíl sousedních členů je stálý qq (pokud dělíš nenulovým členem):

an+1=qan,an=a1qn−1.a_{n+1}=qa_n,\qquad a_n=a_1q^{n-1}.

Např. 2,6,18,54,…2,6,18,54,\ldots: q=3q=3, an=2⋅3n−1a_n=2\cdot3^{n-1}. Pro ∣q∣<1|q|<1 se při běžné nenulové počáteční hodnotě členy přibližují k nule; pro q=−1q=-1 oscilují.

2.4Monotónnost = směr, ve kterém se členy pohybují

  • Rostoucí: an+1≥ana_{n+1}\ge a_n pro každé přípustné nn.
  • Ostře rostoucí: an+1>ana_{n+1}>a_n.
  • Klesající: an+1≤ana_{n+1}\le a_n.
  • Ostře klesající: an+1<ana_{n+1}<a_n.
  • Monotónní: rostoucí nebo klesající.

Pozor na terminologii: „rostoucí“ ve skriptech často zahrnuje rovnost; pro přísnou nerovnost se říká „ostře rostoucí“. Konstantní posloupnost je tedy současně neklesající i nerostoucí.

Postup

Univerzální postup A: rozdíl sousedních členů

  1. Spočítej an+1a_{n+1}: v předpisu nahraď každé nn výrazem n+1n+1.
  2. Vypočti an+1−ana_{n+1}-a_n.
  3. Uprav rozdíl na součin nebo zlomek, u kterého poznáš znaménko.
  4. Je-li pro všechna nn kladný, posloupnost je ostře rostoucí; záporný → ostře klesající; střídá-li znaménko → nemusí být monotónní.

Detailní příklad z typu 02:

an=2n−1n+1.a_n=\frac{2n-1}{n+1}.

Krok 1: an+1=2(n+1)−1(n+1)+1=2n+1n+2a_{n+1}=\frac{2(n+1)-1}{(n+1)+1}=\frac{2n+1}{n+2}.

Krok 2: odečti:

an+1−an=2n+1n+2−2n−1n+1.a_{n+1}-a_n =\frac{2n+1}{n+2}-\frac{2n-1}{n+1}.

Krok 3: společný jmenovatel a roznásobení:

=(2n+1)(n+1)−(2n−1)(n+2)(n+2)(n+1).=\frac{(2n+1)(n+1)-(2n-1)(n+2)}{(n+2)(n+1)}.

Čitatel: (2n2+3n+1)−(2n2+3n−2)=3(2n^2+3n+1)-(2n^2+3n-2)=3. Proto

an+1−an=3(n+2)(n+1)>0.a_{n+1}-a_n=\frac3{(n+2)(n+1)}>0.

Závěr: posloupnost je ostře rostoucí.

Postup

Univerzální postup B: podíl sousedních členů

Pokud an>0a_n>0, můžeš spočítat an+1an\frac{a_{n+1}}{a_n}.

  • Podíl >1>1 znamená růst.
  • Podíl <1<1 znamená pokles.
  • Pokud mohou být členy záporné, samotné pravidlo nefunguje — raději rozdíl.

Příklad: an=2−n>0a_n=2^{-n}>0.

an+1an=2−(n+1)2−n=12<1,\frac{a_{n+1}}{a_n}=\frac{2^{-(n+1)}}{2^{-n}}=\frac12<1,

tedy ostře klesá.

Postup

Univerzální postup C: derivace pomocné funkce

Když je an=f(n)a_n=f(n) a funkce ff má na [1,∞)[1,\infty) všude f′(x)>0f'(x)>0, je posloupnost ostře rostoucí. Tento způsob používej, až budeš umět derivovat. Není však potřeba, pokud rozdíl vychází jednoduše.

Monotónnost se může změnit

an=n2−3n.a_n=n^2-3n.

an+1−an=(n+1)2−3(n+1)−(n2−3n)=2n−2.a_{n+1}-a_n=(n+1)^2-3(n+1)-(n^2-3n)=2n-2.

Pro n=1n=1 je rozdíl 0, pro n≥2n\ge2 kladný. Posloupnost je neklesající, ne ostře rostoucí na celé N\mathbb N.

2.5Omezenost posloupnosti

Posloupnost je omezená shora, existuje-li M∈RM\in\mathbb R s an≤Ma_n\le M pro všechna nn; analogicky zdola. Omezená = obě vlastnosti. Jde o omezenost množiny hodnot {an:n∈N}\{a_n:n\in\mathbb N\}.

Typ A: uprav zlomek

an=n+22n−1,n≥1.a_n=\frac{n+2}{2n-1},\quad n\ge1.

První člen je 3. Vyjádříme

an=12+54n−2.a_n=\frac12+\frac{5}{4n-2}.

Protože n≥1n\ge1, platí 0<54n−2≤520<\frac5{4n-2}\le\frac52.

12<an≤3.\frac12<a_n\le3.

Posloupnost je omezená; maximum je 3 a infimum je 1/21/2.

Typ B: odmocnina mínus velké číslo

an=n2+1−n.a_n=\sqrt{n^2+1}-n.

Racionalizuj:

an=1n2+1+n.a_n=\frac1{\sqrt{n^2+1}+n}.

Jmenovatel je kladný a pro n≥1n\ge1 alespoň 2, proto

0<an<12.0<a_n<\frac12.

Je omezená. Nemusíš odhadovat hodnotu každého členu zvlášť.

Typ C: členy se střídají

an=(−1)na_n=(-1)^n

dává −1,1,−1,1,…-1,1,-1,1,\ldots. Je omezená mezi −1-1 a 11, ale není monotónní a nemá běžnou konečnou limitu.

Typ D: polynom a mocniny

an=n2⟶+∞.a_n=n^2\longrightarrow +\infty.

Není omezená shora; zdola omezená je (např. číslem 0).

2.6Rekurentní posloupnosti — jak na ně

Dáno například

a1=1,an+1=2+an.a_1=1,\qquad a_{n+1}=\sqrt{2+a_n}.

Při otázce na existenci limity nemusíš najít uzavřený vzorec.

Krok 1 — tipni interval: 1≤an≤21\le a_n\le2.

Krok 2 — dokaž indukcí, že interval drží: je-li 1≤an≤21\le a_n\le2, potom 3≤an+1≤2\sqrt3\le a_{n+1}\le2. Takže ano.

Krok 3 — dokaž monotónnost: pro an∈[1,2]a_n\in[1,2] platí 2+an≥an\sqrt{2+a_n}\ge a_n, neboť po umocnění je to 2+an≥an22+a_n\ge a_n^2, tj. (2−an)(an+1)≥0(2-a_n)(a_n+1)\ge0. Platí.

Krok 4 — použij větu: každá omezená monotónní posloupnost konverguje.

Krok 5 — vypočítej limitu: označ L=lim⁡anL=\lim a_n. Spojitost odmocniny dovolí dosadit do rekurence:

L=2+L⇒L2−L−2=0⇒(L−2)(L+1)=0.L=\sqrt{2+L}\quad\Rightarrow\quad L^2-L-2=0 \quad\Rightarrow\quad (L-2)(L+1)=0.

Kandidáti L=2,−1L=2,-1. Víme však an∈[1,2]a_n\in[1,2], tedy L=2L=2.

Klíčový rozdíl: Rovnice pro LL sama o sobě nedokazuje konvergenci. Nejprve ji musíš zdůvodnit.

2.7Jak navrhnout posloupnost s vlastnostmi ze zadání

Úlohy typu „najděte příklad, který ...“ řeš pomocí stavebních kamenů:

Požadavek Fungující vzor
omezená, ale ne monotónní an=(−1)na_n=(-1)^n
ostře rostoucí a shora omezená an=1−1/na_n=1-1/n
ostře klesající, zdola omezená an=1/na_n=1/n
neomezená shora i zdola an=(−1)nna_n=(-1)^n n
kladná, ale bez konečné limity an=1+(−1)n/2a_n=1+(-1)^n/2
roste do nekonečna an=na_n=n

Nejdřív vytvoř vzor, pak ho posuň a vynásob, aby vyšel požadovaný minimální člen, supremum apod.

Například „ostře rostoucí se supremem 7“: an=7−1/na_n=7-1/n. Členy jsou menší než 7, rostou, a přibližují se sedmi.

2.8Časté chyby

  • Znaménko an+1−ana_{n+1}-a_n hodnotíš pro všechna nn, ne jen pro pár čísel.
  • „Posloupnost klesá“ neznamená „její členy jsou záporné“. Posloupnost 1/n1/n je kladná a přitom klesá.
  • ana_n a an+1a_{n+1} jsou dva různé předpisy: do všech výskytů nn dosadíš n+1n+1.
  • Z omezenosti samotné neplyne konvergence. Potřebuješ něco navíc, například monotónnost.
Procvič

Samostatné procvičení

  1. Vypočti prvních pět členů an=2n2−na_n=2n^2-n a rozhodni monotónnost pomocí rozdílu.
  2. Zjisti, jestli je an=(n+1)/na_n=(n+1)/n omezená; stanov inf/sup množiny jejích členů.
  3. Najdi rekurentní vzorec pro 5,8,11,14,…5,8,11,14,\ldots.
  4. Navrhni omezenou posloupnost s minimem −5-5, která není monotónní.
Ukázat výsledky ke kontrole

(1) 1,6,15,28,451,6,15,28,45; rozdíl 4n+1>04n+1>0; (2) an=1+1/na_n=1+1/n, inf 1, sup=max 2; (3) a1=5a_1=5, an+1=an+3a_{n+1}=a_n+3; (4) např. an=−4+(−1)na_n=-4+(-1)^n, tedy −5,−3,−5,−3,…-5,-3,-5,-3,\ldots.

2.9Intuice: co je limita?

Uvažuj posloupnost

an=1+1n.a_n=1+\frac1n.

Její členy jsou 2,1,5,1,333…,1,25,…2,1{,}5,1{,}333\ldots,1{,}25,\ldots. Čím větší nn, tím blíž jsou k 1. Píšeme

lim⁡n→∞(1+1n)=1.\lim_{n\to\infty}\left(1+\frac1n\right)=1.

Limita není „poslední člen“. Posloupnost nemá poslední přirozený index. Limita je hodnota, ke které se lze dostat libovolně blízko při dostatečně velkém indexu.

2.10Přesná definice konečné limity

lim⁡n→∞an=L  ⟺  ∀ε>0 ∃N∈N ∀n≥N: ∣an−L∣<ε.\lim_{n\to\infty}a_n=L \iff \forall\varepsilon>0\ \exists N\in\mathbb N\ \forall n\ge N:\ |a_n-L|<\varepsilon.

Přeložme doslova:

  1. Někdo určí libovolně malou dovolenou chybu ε\varepsilon (např. 0,01 nebo 0,000001).
  2. Ty musíš najít číslo NN.
  3. Od indexu NN všechny členy ana_n leží od LL blíž než ε\varepsilon.
  4. Číslo NN se smí lišit podle ε\varepsilon, ale po jeho volbě už nesmí následovat „špatné“ členy.

Absolutní hodnota ∣an−L∣|a_n-L| je vzdálenost mezi ana_n a cílovým bodem LL.

2.11Univerzální vzor epsilon-důkazuPostup

Chci dokázat an→La_n\to L.

1. Napiš ∣an−L∣<ε|a_n-L|<\varepsilon.

2. Uprav nerovnost tak, aby bylo vidět, jak velké nn stačí.

3. Vyber konkrétní N(ε)N(\varepsilon) (např. N>1/εN>1/\varepsilon).

4. Ověř v opačném směru, že pro každé n≥Nn\ge N požadovaná nerovnost opravdu platí.

Příklad

Kompletní příklad: 2n−1n→2\frac{2n-1}{n}\to2

an=2n−1n=2−1n.a_n=\frac{2n-1}{n}=2-\frac1n.

Vzdálenost od čísla 2:

∣an−2∣=∣2−1n−2∣=1n.|a_n-2|=\left|2-\frac1n-2\right|=\frac1n.

Chceme 1/n<ε1/n<\varepsilon, tedy n>1/εn>1/\varepsilon. Zvolme například

N=⌊1ε⌋+1.N=\left\lfloor\frac1\varepsilon\right\rfloor+1.

Pak pro všechna n≥Nn\ge N platí n>1/εn>1/\varepsilon, a proto ∣an−2∣=1/n<ε|a_n-2|=1/n<\varepsilon. Tím je limita dokázaná z definice.

Příklad

Ukázka pro n+1n2→0\frac{n+1}{n^2}\to0

0<n+1n2=1n+1n2≤2n(n≥1).0<\frac{n+1}{n^2}=\frac1n+\frac1{n^2}\le\frac2n\quad(n\ge1).

Stačí 2/n<ε2/n<\varepsilon, tedy n>2/εn>2/\varepsilon. Definice je splněna.

2.12Nekonečná limita — není totéž co „limita neexistuje“

an→+∞  ⟺  ∀M∈R ∃N ∀n≥N: an>M.a_n\to+\infty\iff\forall M\in\mathbb R\ \exists N\ \forall n\ge N:\ a_n>M.

Členy časem překonají libovolný strop. Podobně an→−∞a_n\to-\infty znamená, že časem klesnou pod libovolnou dolní mez.

Například an=n2→+∞a_n=n^2\to+\infty, zatímco an=(−1)na_n=(-1)^n nemá limitu (ani konečnou, ani ±∞\pm\infty): střídá se.

Důkaz z definice, že n2→+∞n^2\to+\infty

Dán strop MM. Zvol N>max⁡(M,0)N>\sqrt{\max(M,0)}. Pro n≥Nn\ge N platí n2>Mn^2>M.

Jak prokázat, že limita neexistuje

Najdi dvě podposloupnosti s různými limitami, např. u (−1)n(-1)^n:

a2k=1,a2k−1=−1.a_{2k}=1,\qquad a_{2k-1}=-1.

Kdyby existovala jedna limita celé posloupnosti, obě vybrané podposloupnosti by měly tutéž limitu — spor.

2.13Vybrané důležité věty

Jednoznačnost limity: konečná limita může být jen jedna.

Konvergentní posloupnost je omezená: opačně to neplatí; viz (−1)n(-1)^n.

Monotónní a omezená posloupnost konverguje: rostoucí posloupnost omezená shora má limitu rovnou supremu své množiny hodnot, klesající omezená zdola rovnou infimu.

Bolzano–Weierstrassova věta: každá omezená posloupnost v R\mathbb R má konvergentní podposloupnost.

Cauchyovská posloupnost:

∀ε>0 ∃N ∀m,n≥N: ∣am−an∣<ε.\forall\varepsilon>0\ \exists N\ \forall m,n\ge N:\ |a_m-a_n|<\varepsilon.

To znamená: pozdní členy jsou blízko navzájem, i když předem neznáme limitu. V reálných číslech platí: posloupnost konverguje právě tehdy, když je cauchyovská.

Vybraná podposloupnost: anka_{n_k}, kde indexy nkn_k ostře rostou. Konverguje-li celá posloupnost k LL, každá její podposloupnost konverguje k LL.

Cauchyho podmínka se používá také pro dokazování divergence: najdi pevné ε0>0\varepsilon_0>0 tak, že jakkoli daleko se posuneš, dokážeš vybrat dvě hodnoty vzdálené aspoň ε0\varepsilon_0.

✎Procvič si

Zkus nejdřív sám na papír. Nápovědu a řešení odkryj, až když opravdu nevíš.

Úloha 3monotónnost posloupnosti

Zadání: Je an=3n+2n+1a_n=\frac{3n+2}{n+1} rostoucí, nebo klesající?

Nápověda

Uprav na konstantu plus zlomek.

Řešení po krocích

an=3−1n+1.a_n=3-\frac1{n+1}.

Protože 1/(n+1)1/(n+1) s rostoucím nn klesá, výraz 3−1/(n+1)3-1/(n+1) ostře roste. Formálně:

an+1−an=1n+1−1n+2=1(n+1)(n+2)>0.a_{n+1}-a_n=\frac1{n+1}-\frac1{n+2} =\frac1{(n+1)(n+2)}>0.

Úloha 4omezenost posloupnosti

Zadání: Je an=n2+1n2+2a_n=\frac{n^2+1}{n^2+2} omezená?

Nápověda

Vyděl jmenovatelem, zkus vyjádřit 1−⋯1-\cdots.

Řešení po krocích

an=1−1n2+2a_n=1-\frac1{n^2+2}. Pro n≥1n\ge1 máme 0<1/(n2+2)≤1/30<1/(n^2+2)\le1/3. Proto 2/3≤an<12/3\le a_n<1. Posloupnost je omezená, má minimum 2/32/3, supremum 1 a žádné maximum.

Úloha 5epsilon důkaz limity

Zadání: Dokaž z definice lim⁡n→∞4n+3n=4\lim_{n\to\infty}\frac{4n+3}{n}=4.

Nápověda

Vypočti vzdálenost od 4.

Řešení po krocích

∣4n+3n−4∣=3n.\left|\frac{4n+3}n-4\right|=\frac3n.

Pro dané ε>0\varepsilon>0 zvol N>3/εN>3/\varepsilon. Pak pro každé n≥Nn\ge N je 3/n<ε3/n<\varepsilon. Tím je splněna definice a limita je 4.

Úloha 8oscilace

Zadání: Má an=(−1)nna_n=\frac{(-1)^n}{n} limitu? A má ji bn=(−1)nb_n=(-1)^n?

Řešení po krocích

Protože −1/n≤(−1)n/n≤1/n-1/n\le(-1)^n/n\le1/n a krajní hodnoty jdou k nule, an→0a_n\to0. U bnb_n mají sudé členy limitu 1 a liché −1-1, takže běžná limita neexistuje.