EZLAMA
Týden 1

Základní pojmy

Podmnožiny ℝ, minimum, maximum, infimum, supremum.

Naučíš se číst zápisy množin a intervalů, rozlišit čtyři pojmy min / max / inf / sup a dokázat, že nějaké číslo je supremum.

Zdroj: Domácí sada 01

1.1Co je množina

Množina je soubor prvků. Píšeme A={1,2,3}A=\{1,2,3\} nebo předpisem A={x∈R:x2<4}A=\{x\in\mathbb R:x^2<4\}, tedy A=(−2,2)A=(-2,2).

Základní číselné obory:

N={1,2,3,…},N0={0,1,2,…},\mathbb N=\{1,2,3,\ldots\},\quad\mathbb N_0=\{0,1,2,\ldots\}, Z={…,−2,−1,0,1,2,…},\mathbb Z=\{\ldots,-2,-1,0,1,2,\ldots\}, Q={pq:p∈Z, q∈N},R=reaˊlnaˊ cˇıˊsla.\mathbb Q=\left\{\frac pq:p\in\mathbb Z,\ q\in\mathbb N\right\},\quad\mathbb R=\text{reálná čísla}.

Q\mathbb Q jsou racionální (zlomky), R∖Q\mathbb R\setminus\mathbb Q jsou iracionální (např. 2,π\sqrt2,\pi). N⊂Z⊂Q⊂R\mathbb N\subset\mathbb Z\subset\mathbb Q\subset\mathbb R.

Značky pro množiny: A∪BA\cup B sjednocení (prvek je aspoň v jedné), A∩BA\cap B průnik (v obou), A∖BA\setminus B rozdíl (v A, ne v B), ∅\emptyset prázdná množina.

1.2Intervaly — kulatá versus hranatá závorka

  • (a,b)(a,b): a<x<ba<x<b; oba krajní body jsou vyloučené.
  • [a,b][a,b]: a≤x≤ba\le x\le b; oba krajní body jsou zahrnuté.
  • (a,b](a,b]: a<x≤ba<x\le b.
  • [a,b)[a,b): a≤x<ba\le x<b.
  • (−∞,b)(-\infty,b), [a,+∞)[a,+\infty): nekonečno nikdy nepatří do intervalu, proto u něj píšeme kulatou závorku.

Ve starších skriptech uvidíš české ⟨a,b⟩\langle a,b\rangle nebo ⟨a,b)\langle a,b), což odpovídá [a,b][a,b] a [a,b)[a,b).

1.3Co znamená omezenost

Horní závora KK je číslo, nad kterým žádný prvek množiny neleží:

∀x∈A: x≤K.\forall x\in A:\ x\le K.

Dolní závora kk je číslo, pod kterým žádný prvek neleží:

∀x∈A: k≤x.\forall x\in A:\ k\le x.

Množina je omezená, pokud má obě závory. Závora nemusí být součástí množiny a nemusí být „nejtěsnější“.

Příklad: A=(1,5)A=(1,5). Dolní závory jsou např. 1,0,−101,0,-10, horní např. 5,6,1005,6,100. Množina je omezená.

Příklad: B=(−∞,5]B=(-\infty,5]. Má horní závoru 5, ale nemá žádnou dolní závoru. Není omezená.

1.4Čtyři pojmy, které se často pletou

Minimum min⁡A\min A

Nejmenší skutečně přítomný prvek množiny. Musí patřit do AA.

Maximum max⁡A\max A

Největší skutečně přítomný prvek množiny. Musí patřit do AA.

Infimum inf⁡A\inf A

Největší dolní závora. Je to číslo nejblíže k množině zespodu, může být mimo množinu.

Supremum sup⁡A\sup A

Nejmenší horní závora. Je to číslo nejblíže k množině seshora, může být mimo množinu.

Základní pravidlo:

min⁡A existuje  ⟹  inf⁡A=min⁡A,\min A\text{ existuje}\implies\inf A=\min A, max⁡A existuje  ⟹  sup⁡A=max⁡A.\max A\text{ existuje}\implies\sup A=\max A.

Obráceně to neplatí: existence suprema neznamená existenci maxima.

Množina inf⁡A\inf A sup⁡A\sup A min⁡A\min A max⁡A\max A
(1,5)(1,5) 1 5 neexistuje neexistuje
[1,5)[1,5) 1 5 1 neexistuje
(1,5](1,5] 1 5 neexistuje 5
[1,5][1,5] 1 5 1 5
(−∞,3](-\infty,3] −∞-\infty 3 neexistuje 3
N\mathbb N 1 +∞+\infty 1 neexistuje

Pozor: +∞+\infty a −∞-\infty nejsou reálná čísla a nemohou být maximem či minimem. V rozšířené reálné přímce se jimi značí neomezenost.

1.5Univerzální postup pro úlohy „min/max/inf/sup“Postup

  1. Popiš množinu jednodušeji. Pokud je zadána rovnicí, nerovnicí či předpisem s nn, vyřeš ji nebo dosaď první členy.
  2. Najdi dolní a horní hranici. U intervalu jsou to jeho konce, u předpisu často limita plus krajní člen.
  3. Rozhodni, zda jsou hranice součástí množiny. Jsou-li, jde současně o minimum/maximum.
  4. Zkontroluj neomezenost. Pokud prvky rostou bez omezení, sup⁡A=+∞\sup A=+\infty a maximum neexistuje.
  5. Zdůvodni, proč není těsnější závora. Nestačí tvrdit „vidím to“; u důkazu použij blízké prvky.
Příklad

Vzor 1 — zadaný otevřený interval

A=(−∞,4)A=(-\infty,4).

  1. Každý prvek splňuje x<4x<4, takže 4 je horní závora.
  2. Libovolné číslo s<4s<4 není horní závora, protože číslo x=(s+4)/2x=(s+4)/2 je mezi ss a 4.
  3. Tedy sup⁡A=4\sup A=4.
  4. Protože 4∉A4\notin A, maximum neexistuje.
  5. Množina není omezená zdola: ke každému kk najdu x<kx<k patřící do AA.
  6. inf⁡A=−∞\inf A=-\infty, minimum neexistuje, množina není omezená.
Příklad

Vzor 2 — posloupností zadaná množina

A={3n−2n:n∈N}.A=\left\{\frac{3n-2}{n}:n\in\mathbb N\right\}.

Krok 1: Uprav předpis.

3n−2n=3−2n.\frac{3n-2}{n}=3-\frac2n.

Krok 2: První členy. Pro n=1,2,3,4n=1,2,3,4: 1,2,7/3,5/21,2,7/3,5/2.

Krok 3: Pozoruj směr. 2/n2/n klesá, takže 3−2/n3-2/n roste a přibližuje se ke 3 zdola.

Krok 4: Hranice. Minimum i infimum je první člen 1. Supremum je 3, ale 3 není dosaženo pro žádné konečné nn. Maximum neexistuje.

min⁡A=inf⁡A=1,sup⁡A=3,max⁡A neexistuje.\min A=\inf A=1,\qquad \sup A=3,\qquad \max A\text{ neexistuje}.

Příklad

Vzor 3 — množina daná funkcí

A={x2−4x+5:x∈R}.A=\{x^2-4x+5:x\in\mathbb R\}.

Doplň na čtverec:

x2−4x+5=(x−2)2+1.x^2-4x+5=(x-2)^2+1.

Protože (x−2)2≥0(x-2)^2\ge0, nejmenší možná hodnota je 1 a nastane při x=2x=2. Shora výraz není omezen.

inf⁡A=min⁡A=1,sup⁡A=+∞,max⁡A neexistuje.\inf A=\min A=1,\qquad \sup A=+\infty,\quad\max A\text{ neexistuje}.

Příklad

Vzor 4 — nekonečná množina bez maxima, ale se supremem

A={1−1n:n∈N}={0,12,23,…}.A=\left\{1-\frac1n:n\in\mathbb N\right\}=\left\{0,\frac12,\frac23,\ldots\right\}.

První člen je 0, takže min/inf = 0. Členy rostou k 1, nikdy jej nedosáhnou: sup = 1, max není.

1.6Jak dokázat, že s=sup⁡As=\sup A

Nestačí dokázat jen to, že ss je horní závora — např. u (0,1)(0,1) je horní závora také 10, ale supremum je 1.

Musíš ověřit dvě věci:

(i) ∀a∈A: a≤s\forall a\in A:\ a\le s (horní závora).

(ii) Pro každé ε>0\varepsilon>0 najdeš a∈Aa\in A tak, že

s−ε<a≤s.s-\varepsilon<a\le s.

Druhý krok říká: zleva se lze k ss přiblížit libovolně blízko, takže žádná menší horní závora neexistuje.

Pro infimum analogicky:

i≤a pro vsˇechna a∈A,∀ε>0 ∃a∈A: i≤a<i+ε.i\le a\text{ pro všechna }a\in A,\qquad \forall\varepsilon>0\ \exists a\in A:\ i\le a<i+\varepsilon.

Příklad důkazu sup⁡{1−1/n}=1\sup\{1-1/n\}=1:

(i) Všechny členy 1−1/n<11-1/n<1. (ii) Chceme 1−ε<1−1/n1-\varepsilon<1-1/n, tedy 1/n<ε1/n<\varepsilon, což zajistíme volbou n>1/εn>1/\varepsilon. Hotovo.

1.7Existují infimum a supremum vždy?

Každá neprázdná podmnožina R\mathbb R, která je omezená shora, má v R\mathbb R supremum. To je vlastnost úplnosti reálných čísel. Podobně pro infimum při omezenosti zdola.

Pozor na prázdnou množinu a na rozdíl mezi Q\mathbb Q a R\mathbb R: množina {q∈Q:q2<2, q>0}\{q\in\mathbb Q:q^2<2,\ q>0\} nemá supremum v Q\mathbb Q, ale v R\mathbb R má supremum 2\sqrt2.

1.8Vložené intervaly

Máme-li uzavřené intervaly

In=[an,bn],I1⊇I2⊇I3⊇⋯ ,I_n=[a_n,b_n],\qquad I_1\supseteq I_2\supseteq I_3\supseteq\cdots,

pak se jejich společná část v R\mathbb R nemůže „ztratit“: ⋂n=1∞In≠∅\bigcap_{n=1}^{\infty}I_n\ne\emptyset. Pokud zároveň délky bn−an→0b_n-a_n\to0, průnik obsahuje právě jeden bod.

Příklad: In=[0,1/n]I_n=[0,1/n]. Intervaly se vkládají a zkracují, jejich průnik je {0}\{0\}.

Proč trváme na uzavřenosti? Otevřené intervaly In=(0,1/n)I_n=(0,1/n) mají prázdný průnik, protože 0 v žádném z nich není.

1.9Příklad tvrzení o množinových součtech

Definujme A+B={a+b:a∈A,b∈B}A+B=\{a+b:a\in A,b\in B\}. Pro neprázdné, shora omezené množiny A,B⊆RA,B\subseteq\mathbb R platí

sup⁡(A+B)=sup⁡A+sup⁡B.\sup(A+B)=\sup A+\sup B.

Proč: Každé a≤sup⁡Aa\le\sup A a každé b≤sup⁡Bb\le\sup B; tedy a+b≤sup⁡A+sup⁡Ba+b\le\sup A+\sup B. Součet suprem je horní závora. Navíc se lze dostat zvlášť na vzdálenost ε/2\varepsilon/2 od obou suprem a jejich součet pak na vzdálenost ε\varepsilon od součtu. Nic menšího horní závora není.

Analogicky při omezenosti zdola inf⁡(A+B)=inf⁡A+inf⁡B\inf(A+B)=\inf A+\inf B.

1.10Typické pasti

  • Neexistující maximum není totéž jako neexistující supremum. Interval (0,1)(0,1) maximum nemá, supremum 1 ano.
  • Limita členů množiny nemusí do množiny patřit. Např. 1−1/n→11-1/n\to1, ale žádný člen není 1.
  • Pozor na nejmenší index. V aktuálních skriptech N\mathbb N začíná jedničkou. Při n=0n=0 by 1/n1/n nebylo definované.
  • Mínus před zlomkem: −1/n-1/n roste k 0, přestože každý člen je záporný.
  • U důkazu neomezenosti musíš ukázat prvek pro každou navrženou závoru, nikoli vypsat pár velkých čísel.
Procvič

Samostatné procvičení

  1. Urči všechny čtyři hodnoty pro A=(−2,7]A=(-2,7].
  2. Urči všechny čtyři hodnoty pro B={4+1/n:n∈N}B=\{4+1/n:n\in\mathbb N\}.
  3. Je {x∈R:x2≤9}\{x\in\mathbb R:x^2\le9\} omezená? Má maximum?
  4. Dokaž definicí, že inf⁡{1/n:n∈N}=0\inf\{1/n:n\in\mathbb N\}=0.
Ukázat výsledky ke kontrole

(1) inf −2-2, sup 7, min ne, max 7; (2) inf 4, sup=max 5, min ne; (3) ano, max 3; (4) všechna 1/n>01/n>0, pro každé ε>0\varepsilon>0 zvol n>1/εn>1/\varepsilon.

✎Procvič si

Zkus nejdřív sám na papír. Nápovědu a řešení odkryj, až když opravdu nevíš.

Úloha 1infimum a supremum

Zadání: A={2−3/n:n∈N}A=\{2-3/n:n\in\mathbb N\}. Urči inf⁡A,sup⁡A,min⁡A,max⁡A\inf A,\sup A,\min A,\max A.

Nápověda

Vypiš n=1,2,3n=1,2,3, zjisti monotónnost a limitu.

Řešení po krocích

a1=−1a_1=-1, a2=1/2a_2=1/2, a3=1a_3=1, a4=5/4a_4=5/4. Členy rostou, protože 3/n3/n klesá. Pro každé nn platí an<2a_n<2 a an→2a_n\to2. Nejmenší člen je první −1-1, ale 2 nikdy nenastane.

inf⁡A=min⁡A=−1,sup⁡A=2,max⁡A neexistuje.\boxed{\inf A=\min A=-1,\quad\sup A=2,\quad\max A\text{ neexistuje}.}

Úloha 2supremum z definice

Zadání: Dokaž, že sup⁡{1−1/n:n∈N}=1\sup\{1-1/n:n\in\mathbb N\}=1.

Nápověda

Dvě části: horní závora a libovolné přiblížení.

Řešení po krocích

Pro všechna n≥1n\ge1 platí 1−1/n<11-1/n<1, takže 1 je horní závora. Dána-li ε>0\varepsilon>0, zvol přirozené n>1/εn>1/\varepsilon. Pak 1−ε<1−1/n<11-\varepsilon<1-1/n<1. Každé číslo menší než 1 tedy selhává jako horní závora. Tím je tvrzení dokázané.