Všechny vzorce platí za uvedených podmínek; u mocnin může hrát roli znaménko a definiční obor.
3.2Univerzální postup: podíl polynomůPostup
Pravidlo: Vyděl čitatele i jmenovatele nejvyšší mocninou n ve jmenovateli, nebo porovnej nejvyšší stupně.
Příklad
Příklad A — stupeň čitatele menší
n→∞limn3+65n2+2.
Vyděl n3:
=lim1+6/n35/n+2/n3=10=0.
Příklad
Příklad B — stejné stupně
n→∞lim1+n3+3n41−n4=lim1/n4+1/n+31/n4−1=−31.
Příklad
Příklad C — čitatel má vyšší stupeň
2n2+1n3+5∼2n→+∞.
Symbol ∼ znamená, že podíl obou výrazů jde k 1 (asymptotická ekvivalence). Samotné porovnání stupňů určí velikost, ale pozor na znaménko vedoucích koeficientů.
3.3Jak se mění rychlost růstu
Pro pevné kladné p, q, a a>1:
lnn≪np≪an≪n!≪nn.
Tento zápis říká, že výraz vlevo je při n→∞ zanedbatelný proti výrazu vpravo, např.
limnlnn=0,lim2nn3=0,limn!2n=0.
Pozor na základ exponenciály:a>1 roste, 0<a<1 klesá k nule.
Příklad
Příklad — faktoriál versus exponenciála
an=3nn!.
Poměr sousedních členů:
anan+1=n!/3n(n+1)!/3n+1=3n+1.
Od určitého n je podíl větší například než 2, takže členy nakonec rostou alespoň geometricky a an→+∞.
3.4Odmocniny a neurčitý rozdíl
Pokud máš n2+an+b−n, racionalizuj:
n2+an+b−n=n2+an+b+nan+b.
Po vydělení n:
=1+a/n+b/n2+1a+b/n⟶2a.
Vzor:n2+6n−n→3. Z přímého „∞−∞“ se výsledek určit nedá.
Rozdíl dvou podobných odmocnin
2n+5−2n+3=2n+5+2n+32→0.
3.5Věta o sevření
Máme-li pro všechna dost velká n
an≤bn≤cn
a krajní posloupnosti směřují ke stejnému L, pak bn→L.
Vzor:
−n1≤ncosn≤n1.
Protože obě krajní posloupnosti jdou k 0, také cosn/n→0. Samotné cosn přitom limitu nemá.
3.6Limity s parametrem
n→∞limn3+2nnα−7,α∈R.
Rozhodující je srovnání největších mocnin nα a n3:
Je-li α<3, potom nα/n3→0, a tedy limita je 0 (i když α může být záporné).
Je-li α=3, limita je 1.
Je-li α>3, limita je +∞.
Obecný postup s parametrem: najdi mezní hodnoty parametru, při nichž se mění dominantní člen. Tyto hraniční případy vždy vyšetři zvlášť.
3.7Mocniny s proměnným exponentem
U tvarů (1+un)vn s un→0 a ∣vn∣→∞ použij logaritmus:
yn=(1+un)vn,lnyn=vnln(1+un).
Pokud un>−1 a vnun→L při un→0, obvykle lnyn→L, protože ln(1+un)/un→1; pak yn→eL.
Příklad:
(1+n2)3n→e6.
Pozor:lnyn je přípustné jen když základ mocniny je kladný. Pro un malé to zde platí.
3.8Rozhodovací strom pro limitu posloupnostiPostup
Podíl polynomů? Porovnej nejvyšší stupně / vyděl dominantním nk.
Odmocnina mínus odmocnina? Racionalizuj.
Střídání znaménka (−1)n? Rozděl na sudé a liché indexy nebo použij sevření, pokud je kmitání násobeno výrazem jdoucím k nule.
Faktoriály a mocniny? Podívej se na poměry sousedních členů a rychlost růstu.
(1+maleˊ)velkeˊ? Logaritmuj.
Rekurence? Dokaž omezenost a monotónnost, až potom řeš rovnici pro limitu.
Důkaz z definice? Přepiš ∣an−L∣<ε a najdi N(ε).
Procvič
Procvičení (výsledky)
lim(7n2−1)/(2n2+n)=7/2.
lim(n2+8n+1−n)=4.
lim(−1)n/n=0.
lim(1−3/n)2n=e−6.
lim(n+3)/(n2+1)=0.
lim(−2)n nemá ani konečnou ani nevlastní limitu ±∞.
✎Procvič si
Zkus nejdřív sám na papír. Nápovědu a řešení odkryj, až když opravdu nevíš.