Důkazy a teorie
Univerzální vzory důkazů, které se vracejí v teoretických otázkách u zkoušky.
1Co se očekává od matematického důkazu
Tvrzení má předpoklady a závěr. Například „každá konvergentní posloupnost je omezená“:
- Předpoklad: existuje reálné s .
- Cíl: najít dvě pevné reálné závory , mezi nimiž leží všechny členy.
Výsledek nemá být jen výčtem několika členů ani intuicí. Důkaz musí vysvětlit všechny případy.
2Proč konvergentní posloupnost musí být omezená
Věta: Jestliže , pak je omezená.
Krok 1: V definici konvergence vyber pohodlné .
Krok 2: Existuje index takový, že pro je
Krok 3: Tedy všechny pozdní členy mají horní závoru a dolní .
Krok 4: Zbývá jen konečně mnoho prvních členů , které vždy mají konečné minimum i maximum.
Krok 5: Zvol
Pokud je , seznam prvních členů je prázdný a stačí , . Pro všechna platí . Hotovo.
Poznatek: Konvergence se týká pozdních členů, zatímco omezenost všech. Důkaz řeší tento rozdíl oddělením konečného začátku.
3Proč omezenost nestačí ke konvergenci
Vyber posloupnost
Každý člen leží mezi a , takže je omezená. Ale sudé členy jsou stále 1 a liché stále . Kdyby měla limitu , musely by obě podposloupnosti mít limitu — nemožné, protože jedna má limitu 1 a druhá . Jde o protipříklad.
4Monotónní a omezená posloupnost konverguje
Věta: Je-li rostoucí a omezená shora, má konečnou limitu.
Krok 1: Označ a . Supremum existuje, protože je neprázdná a shora omezená.
Krok 2: Z definice suprema pro každé existuje takové, že
Krok 3: Protože posloupnost roste, pro každé platí
Krok 4: Spoj obě nerovnosti:
Tedy pro všechna . Posloupnost konverguje k .
Pro klesající zdola omezenou posloupnost se použije infimum a opačné nerovnosti.
5Jednoznačnost limity posloupnosti
Předpokládej pro spor, že a zároveň , kde .
Zvol . Pro dostatečně velké současně platí a . Trojúhelníková nerovnost dává
což je spor. Proto .
6Proč součet řady může konvergovat jen když
Označ . Z konvergence řady máme . Také .
Pro platí , proto
Neplatí obráceně: harmonická řada je protipříklad.
7Přímé důkazy suprema a infima v úlohách 01
Při dokazování u neprázdné shora omezené množiny:
- Horní závora: pro každé dokaž .
- Nejmenší: pro každé dokaž existenci splňujícího .
Vzor: .
- , protože je největší člen; tím je to snadné.
- , protože všechny členy jsou kladné; pro libovolné existuje , tedy .
Častá chyba: při důkazu nestačí napsat bez uvedení, proč je 0 dolní závora a proč nemůže být větší.
8Změna znaménka funkce a existence kořene
Věta (Bolzano): Je-li spojitá na a , existuje takové, že .
U zkouškových příkladů se běžně používá jako známá věta. Pro důkaz existence kořene tedy napiš podmínky:
- Funkce je spojitá na zvoleném uzavřeném intervalu.
- Na krajích má opačná znaménka.
- Z mezihodnotové věty tedy plyne existence kořene.
Jedinečnost vyžaduje další argument, zpravidla ostře monotónní funkci.
Příklad
Pro platí , a je spojitá na . Má tedy kořen v . Protože pro všechna , je ostře rostoucí a kořen je jediný.
9Proč derivovatelnost implikuje spojitost
Předpokládej, že v bodě existuje konečná derivace . Pro piš
První činitel má pro limitu , druhý limitu 0, jejich součin tedy směřuje k 0. Tím
To je přesná podmínka spojitosti. Obráceně neplatí: je spojitá v 0, ale nula je ostrý roh bez derivace.
10Jak správně dokazovat nerovnosti pomocí derivace
Chceš dokázat pro .
Univerzální postup:
- Zaveď .
- Přepiš cíl na .
- Najdi vhodný výchozí bod a , často .
- Zkoumej , případně .
- Z monotónnosti či extrému odvoď požadované znaménko .
Vzor: pro dokaž . Polož ; , , tedy pro .
Pro úplnou dvojitou nerovnost můžeš tvořit dvě pomocné funkce a dokazovat obě odděleně.
11Důkaz pravidla pro integrál sudé/liché funkce
Pro integrovatelnou na :
V první části substituce dá
- Je-li sudá, , součet obou částí je .
- Je-li lichá, , obě části se odečtou a výsledek je 0.
Pozor: U nevlastního integrálu se singularitou v nule nelze automaticky provést symetrické „vykrácení nekonečen“.
12Důkazy přímou konstrukcí a protipříkladem
Příklad zadání: Uveď omezenou posloupnost, která není monotónní. Odpověď: . Důkaz: , ale .
Příklad zadání: Uveď rostoucí posloupnost se supremem 1 a bez maxima. Odpověď: . Důkaz: ; pro každé je ; přitom .
Příklad zadání: Uveď funkci nespojitou v každém bodě, jejíž druhá mocnina je spojitá všude. Odpověď:
Mezi každými dvěma reálnými čísly jsou racionální i iracionální čísla, proto v žádném bodě nemá limitu rovnou hodnotě funkce (dokonce nemá limitu). Ale pro všechna , tedy je konstantní a spojitá. To je přesně typ konstrukční úlohy z domácí 08.
13Úlohy s parametry — jak dělají důkaz obtížnější
Představ si předpis , kde neznáme.
- Rozpoznáme hraniční případ .
- Pro se opřeme o konvergentní -řadu / integrální kritérium.
- Pro jde o harmonickou divergentní řadu.
- Pro máme pro , takže divergence srovnávacím kritériem (při skutečných kladných členech).
Obecně se parameterické úlohy často redukují na několik intervalů hodnot parametru a hraniční hodnoty je třeba probrat zvlášť.
14Nejčastější logické chyby při důkazech
- „Vidím to z několika členů.“ Není důkaz pro všechna .
- „Posloupnost vypadá omezená.“ Nutno najít konkrétní závory.
- „Dospěl jsem k rovnici pro limitu.“ Neznamená to, že limita existuje.
- „Podílové kritérium vyšlo 1.“ Neznamená to, že řada diverguje.
- „Našel jsem stacionární bod.“ Nemusí být extrém.
- „Našel jsem dva průsečíky, proto je plocha prostě integrál rozdílu.“ Musíš ověřit znaménko rozdílu na každém dílu.
- „Změnil jsem pořadí kvantifikátorů.“ Tvrzení mohlo získat úplně jiný význam.
15Checklist před odevzdáním důkazové úlohy
- Je jasně formulované, co tvrdím?
- Uvádím všechny předpoklady, ne jen vybraný?
- Použil(a) jsem příslušnou definici nebo větu korektně?
- Zdůvodnil(a) jsem přechody v nerovnostech, zejména při násobení záporným číslem?
- Když dokazují „právě tehdy“, jsou dokázané oba směry?
- Když vyvracím „pro každé“, uvedl(a) jsem opravdový protipříklad?
- Pokrývá postup všechny okrajové případy (0, nenulový jmenovatel, doména)?
- Napsal(a) jsem slovní závěr?