EZLAMA
Týden 9

Spojitost funkce

Věty o spojitých funkcích.

Kdy je funkce spojitá, jak rozpoznat typ nespojitosti a co říkají velké věty o spojitých funkcích (mezihodnoty, Weierstrass).

Zdroj: Domácí sada 08

9.1Co je spojitost?

Funkce ff je spojitá v bodě aa, jestliže

  1. f(a)f(a) je definováno,
  2. lim⁡x→af(x)\lim_{x\to a}f(x) existuje (při uvažování okolí v definičním oboru),
  3. lim⁡x→af(x)=f(a)\lim_{x\to a}f(x)=f(a).

Ve vnitřním bodě definičního oboru je to známá podmínka se dvěma stranami. V krajním bodě intervalu se spojitost posuzuje z příslušné strany v rámci definičního oboru.

Intuice: pro spojitou funkci se malá změna vstupu projeví malou změnou výstupu.

Odstranitelná nespojitost

f(x)={x2−1x−1,x≠1,10,x=1.f(x)=\begin{cases}\frac{x^2-1}{x-1},&x\ne1,\\ 10,&x=1.\end{cases}

Limita v 1 je 2, ale f(1)=10f(1)=10. Stačí předefinovat f(1)=2f(1)=2, čímž bude funkce spojitá. Proto se tato nespojitost nazývá odstranitelná.

Skoková nespojitost

Levá i pravá konečná limita existují, ale nesouhlasí. Například f(x)=sgn⁡xf(x)=\operatorname{sgn}x má v nule limity −1-1 a 11.

Nespojitost II. druhu

Alespoň jedna jednostranná limita neexistuje jako konečné číslo (může být nekonečná nebo oscilovat). Např. 1/x1/x má v nule jednostranné nevlastní limity −∞-\infty a +∞+\infty; sin⁡(1/x)\sin(1/x) u nuly osciluje.

Pozor: V některých učebnicích se detailní klasifikace (I. versus II. druh) liší formulací, ale rozhodující je vždy zkoumání obou jednostranných limit.

9.2Důležité věty o spojitých funkcích

Mezihodnotová vlastnost: Je-li ff spojitá na [a,b][a,b] a číslo cc leží mezi f(a)f(a) a f(b)f(b), pak existuje ξ∈[a,b]\xi\in[a,b] s f(ξ)=cf(\xi)=c. Zvláštní případ: f(a)f(b)<0f(a)f(b)<0 zaručuje kořen uvnitř intervalu.

Weierstrassova věta: Spojitá funkce na uzavřeném omezeném intervalu [a,b][a,b] nabývá minima a maxima. Na otevřeném intervalu nemusí!

Spojitost složené funkce: jsou-li gg spojitá v aa a ff spojitá v g(a)g(a), pak f∘gf\circ g je spojitá v aa.

Monotónní funkce: její nespojitosti na intervalu jsou skokového typu (vnitřní jednostranné limity existují, mohou být odlišné); u omezené monotónní funkce jsou konečné.

9.3Univerzální postup při vyšetření nespojitostiPostup

  1. Urči D(f)D(f).
  2. Vytipuj problematické body: nuly jmenovatele, hranice logaritmu, hranice odmocniny, přepínací body předpisu.
  3. Spočítej limitu zleva a zprava v rámci definičního oboru.
  4. Pokud je bod v definičním oboru, spočítej f(a)f(a).
  5. Porovnej obě jednostranné limity a hodnotu v bodě.
  6. Urči spojitost nebo typ nespojitosti. U bodů mimo definiční obor rozliš, zda má smysl funkci spojitě doplnit.
Příklad

Vzor

f(x)=x+1x2−1=1x−1(x≠±1).f(x)=\frac{x+1}{x^2-1}=\frac1{x-1}\quad (x\ne\pm1).

V bodě x=−1x=-1 má po zkrácení limita −1/2-1/2: odstranitelná mezera. V bodě x=1x=1 jsou jednostranné limity −∞-\infty a +∞+\infty: pól/nespojitost II. druhu.

9.4Kontrolní otázky

  1. Může mít funkce limitu v bodě, kde není definovaná? Ano.
  2. Stačí k existenci oboustranné limity existence levé a pravé limity? Ne — musejí být stejné.
  3. Je lim⁡x→0(1−cos⁡3x)/x2=9/2\lim_{x\to0}(1-\cos 3x)/x^2=9/2? Ano: 1−cos⁡(3x)∼9x2/21-\cos(3x)\sim9x^2/2.
  4. Je funkce f(x)=x2f(x)=x^2 spojitá na R\mathbb R? Ano.
  5. Jak poznáš odstranitelnou nespojitost? Existuje konečná oboustranná limita, ale hodnota v bodě chybí nebo je odlišná.

✎Procvič si

Zkus nejdřív sám na papír. Nápovědu a řešení odkryj, až když opravdu nevíš.

Úloha 21spojitost kusové funkce

Zadání: Zvol cc, aby funkce f(x)=x+1f(x)=x+1 pro x<2x<2 a f(x)=cxf(x)=cx pro x≥2x\ge2 byla spojitá v 2.

Řešení po krocích

Limita zleva je lim⁡x→2−(x+1)=3\lim_{x\to2^-}(x+1)=3. Zprava i hodnota v 2 jsou 2c2c. Pro spojitost musí 2c=32c=3, takže c=3/2\boxed{c=3/2}.