EZLAMA
LA · Přednáška 3b

Grupy, tělesa a vektorové prostory

Grupa, okruh, těleso, vektorový prostor, podprostor.

Algebraické struktury v lidské řeči: jak ověřit, že něco je grupa, a rychlý test, jestli je množina podprostor.

Zdroj: Přednáška 3b

5.1Množina a operace

Množina je soubor objektů (prvků). Například Z\mathbb Z je množina celých čísel a R\mathbb R množina reálných čísel.

Binární operace ⋆\star na množině GG vezme dva prvky a,b∈Ga,b\in G a přiřadí jim jeden prvek a⋆ba\star b. Důležitá podmínka je uzavřenost: výsledek opět patří do GG.

Například sčítání na Z\mathbb Z je uzavřené: součet dvou celých čísel je celé číslo. Dělení na Z\mathbb Z uzavřené není: 1/2∉Z1/2\notin\mathbb Z.

5.2Co je grupa

Dvojice (G,⋆)(G,\star) se nazývá grupa, pokud splňuje:

  1. Asociativita: (a⋆b)⋆c=a⋆(b⋆c)(a\star b)\star c=a\star(b\star c) pro všechna a,b,c∈Ga,b,c\in G.
  2. Neutrální prvek e∈Ge\in G: a⋆e=e⋆a=aa\star e=e\star a=a pro všechna aa.
  3. Inverzní prvek ke každému aa: existuje a−1a^{-1} tak, aby a⋆a−1=a−1⋆a=ea\star a^{-1}=a^{-1}\star a=e.
  4. Operace je definovaná na G×G→GG\times G\to G (tedy uzavřenost).

Je-li navíc a⋆b=b⋆aa\star b=b\star a pro všechna a,ba,b, grupa je abelovská (komutativní).

Neutrální prvek nemění hodnotu; nemusí to být vždy 0 nebo 1. Záleží na operaci.

Příklad

Příklady, které musíš rozumět

Struktura Je grupa? Důvod
(Z,+)(\mathbb Z,+) ano, abelovská neutrální prvek 0, inverzní k aa je −a-a
(N,+)(\mathbb N,+) ne k 1 většinou chybí aditivní inverze -1; záleží i na konvenci, zda 0∈N0\in\mathbb N
(R,+)(\mathbb R,+) ano, abelovská stejně jako celá čísla
(R,⋅)(\mathbb R,\cdot) ne nula nemá multiplikativní inverzi
(R∖{0},⋅)(\mathbb R\setminus\{0\},\cdot) ano, abelovská inverze 1/a1/a existuje
(Z,⋅)(\mathbb Z,\cdot) ne např. 2 nemá celočíselnou multiplikativní inverzi
(regulaˊrnıˊ matice n×n,⋅)(\text{regulární matice }n\times n,\cdot) ano inverze a jednotková matice existují; pro n≥2n\ge2 obecně není abelovská

Pozor na N\mathbb N: některé zdroje do přirozených čísel zahrnují nulu, některé ne. V obou běžných konvencích ale (N,+)(\mathbb N,+) není grupa, protože většina prvků nemá aditivní inverzi v N\mathbb N.

5.3Univerzální metoda: je to grupa?Postup

Dostaneš množinu GG a operaci ⋆\star. Postupuj vždy ve stejném pořadí:

  1. Uzavřenost: najdi nebo ověř, že pro každé dva prvky je výsledek stále v GG.
  2. Asociativita: zkontroluj výraz (a⋆b)⋆c(a\star b)\star c proti a⋆(b⋆c)a\star(b\star c).
  3. Neutrální prvek: řeš rovnice a⋆e=aa\star e=a a e⋆a=ae\star a=a.
  4. Inverze: pro obecný prvek aa řeš a⋆b=ea\star b=e i b⋆a=eb\star a=e.
  5. Komutativita (jen když se žádá abelovská grupa): porovnej a⋆ba\star b a b⋆ab\star a.

Pokud kterákoli povinná podmínka selže, není to grupa. Pro vyvrácení obecného tvrzení často stačí jeden konkrétní protipříklad.

Příklad nestandardní operace: na R\mathbb R definuj a⋆b=a+b+1a\star b=a+b+1.

  • Uzavřenost: součet reálných čísel a 1 je reálný.
  • Asociativita: (a⋆b)⋆c=a+b+c+2=a⋆(b⋆c)(a\star b)\star c=a+b+c+2=a\star(b\star c).
  • Neutrální prvek musí splňovat a+e+1=aa+e+1=a, tedy e=−1e=-1.
  • Inverzní prvek k aa splňuje a+b+1=−1a+b+1=-1, tedy b=−a−2b=-a-2.
  • Komutativita: a+b+1=b+a+1a+b+1=b+a+1.

Jde tedy o abelovskou grupu, i když neutrální prvek není obvyklá 0.

5.4Důležité vlastnosti grup

Jednoznačnost neutrálního prvku: Kdyby existovaly dva neutrální prvky ee a ff, pak e=e⋆f=fe=e\star f=f.

Jednoznačnost inverze: Pokud bb a cc jsou dvě inverze aa, pak

b=b⋆e=b⋆(a⋆c)=(b⋆a)⋆c=e⋆c=c.b=b\star e=b\star(a\star c)=(b\star a)\star c=e\star c=c.

Inverze součinu:

(a⋆b)−1=b−1⋆a−1.(a\star b)^{-1}=b^{-1}\star a^{-1}.

Proč opačné pořadí? Protože

(a⋆b)⋆(b−1⋆a−1)=a⋆(b⋆b−1)⋆a−1=e.(a\star b)\star(b^{-1}\star a^{-1})=a\star(b\star b^{-1})\star a^{-1}=e.

To je stejný důvod, proč u matic platí (AB)−1=B−1A−1(AB)^{-1}=B^{-1}A^{-1}.

5.5Okruh

Okruh je množina vybavená dvěma operacemi, které se chovají zhruba jako sčítání a násobení:

  • (R,+)(R,+) tvoří abelovskou grupu.
  • Násobení je asociativní.
  • Platí distributivita: a(b+c)=ab+aca(b+c)=ab+ac i (a+b)c=ac+bc(a+b)c=ac+bc.

Zvlášť se rozlišuje, zda má okruh násobící jednotku a zda je násobení komutativní.

Příklady: (Z,+,⋅)(\mathbb Z,+,\cdot) je komutativní okruh s jednotkou. Matice Mn(R)M_n(\mathbb R) tvoří pro n≥2n\ge2 nekomutativní okruh s jednotkou InI_n.

Proč celé číslo není těleso: nenulová 2 nemá v Z\mathbb Z násobící inverzi 1/21/2.

5.6Těleso

Těleso KK je komutativní okruh s 1≠01\ne0, kde každý nenulový prvek má multiplikativní inverzi. Typické příklady:

Q,R,C.\mathbb Q,\quad\mathbb R,\quad\mathbb C.

Například Z\mathbb Z těleso není. Počítáme-li nad R\mathbb R, koeficienty mohou být reálná čísla; nad C\mathbb C komplexní čísla.

5.7Vektorový prostor: proč vektorem nemusí být jen šipka

Vektorový prostor VV nad tělesem KK je množina objektů („vektorů“), se kterými umíme:

  1. sčítat dva vektory: u+v∈Vu+v\in V;
  2. násobit vektor číslem λ∈K\lambda\in K: λv∈V\lambda v\in V;
  3. dodržovat běžná pravidla asociativity, komutativity sčítání, existence nuly a opačného vektoru a distributivity.

Zásadní změna myšlení: vektorem může být uspořádaná n-tice, polynom, matice nebo funkce. Důležité jsou operace, ne vizuální tvar objektu.

Základní axiomy

Pro u,v,w∈Vu,v,w\in V, α,β∈K\alpha,\beta\in K:

u+v=v+u,(u+v)+w=u+(v+w),u+v=v+u,\qquad (u+v)+w=u+(v+w),

u+0=u,u+(−u)=0,u+0=u,\qquad u+(-u)=0,

α(u+v)=αu+αv,\alpha(u+v)=\alpha u+\alpha v,

(α+β)u=αu+βu,(\alpha+\beta)u=\alpha u+\beta u,

α(βu)=(αβ)u,1u=u.\alpha(\beta u)=(\alpha\beta)u,\qquad 1u=u.

Uzavřenost obou operací se také vyžaduje. Z těchto axiomů mimo jiné plyne 0u=00u=0, α0=0\alpha0=0, (−1)u=−u(-1)u=-u.

Příklad

Typické příklady prostorů

  • R2\mathbb R^2, R3\mathbb R^3, Rn\mathbb R^n.
  • Množina všech matic m×nm\times n nad R\mathbb R, tedy Mm,n(R)M_{m,n}(\mathbb R).
  • PnP_n: polynomy stupně nejvýše nn (včetně nulového polynomu).
  • Prostory spojitých nebo diferencovatelných funkcí na intervalu, pokud jsou uzavřené pro součet a násobení skalárem.

Proč PnP_n a ne „polynomy přesně stupně nn“? Součet dvou polynomů stupně nn se může zkrátit na nižší stupeň nebo na nulu, takže množina polynomů přesně stupně nn není uzavřená na sčítání.

5.8Podprostor: nejrychlejší test

Podmnožina U⊆VU\subseteq V je vektorový podprostor, pokud:

  1. obsahuje nulový vektor;
  2. je uzavřená pro součet;
  3. je uzavřená pro násobení skalárem.

Ekvivalentně stačí ověřit, že pro libovolná u,v∈Uu,v\in U a α,β∈K\alpha,\beta\in K platí

αu+βv∈U.\boxed{\alpha u+\beta v\in U.}

Aby se vyloučila prázdná množina, podprostor musí být neprázdný, takže v důkazu vždy ukaž, že tam patří 0.

Příklad podprostoru:

U={(x,y,z)∈R3:x+y+z=0}.U=\{(x,y,z)\in\mathbb R^3:x+y+z=0\}.

  • (0,0,0)(0,0,0) vyhovuje.
  • Pokud u1+u2+u3=0u_1+u_2+u_3=0 a v1+v2+v3=0v_1+v_2+v_3=0, pak pro αu+βv\alpha u+\beta v je součet složek α⋅0+β⋅0=0\alpha\cdot0+\beta\cdot0=0.

Tedy UU je podprostor.

Protipříklad: W={(x,y):x+y=1}W=\{(x,y):x+y=1\} není podprostor, protože (0,0)(0,0) podmínku nesplňuje.

5.9Co se u zkoušky často plete

  • Grupa má jednu operaci; okruh a těleso dvě.
  • Inverze v aditivní grupě se píše −a-a, v multiplikativní a−1a^{-1}.
  • R∖{0}\mathbb R\setminus\{0\} je multiplikativní grupa, ale není aditivní podprostor R\mathbb R (neobsahuje nulu).
  • Každý vektorový prostor musí obsahovat nulový vektor.
  • Nulový vektor funkčního prostoru je nulová funkce, v prostoru matic nulová matice.

Minitest: zkus vysvětlit, proč je (R,+)(\mathbb R,+) grupa, proč (R,⋅)(\mathbb R,\cdot) není, a proč {(x,y):x−y=0}\{(x,y):x-y=0\} je podprostor R2\mathbb R^2.