EZLAMA
Týden 7

Limity funkcí

Limita v bodě i v nekonečnu, jednostranné limity.

Co je limita funkce, definice ε–δ, jednostranné limity a hlavně metody, jak spočítat limitu typu 0/0.

Zdroj: Domácí sada 08

7.1Co se mění oproti limitě posloupnosti?

U posloupnosti se index nn blíží nekonečnu. U funkce může vstup xx přicházet k libovolnému bodu aa (zleva i zprava) nebo k ±∞\pm\infty.

lim⁡x→af(x)=L\lim_{x\to a}f(x)=L

znamená: čím blíž je xx k aa, tím blíž je f(x)f(x) k LL — nezáleží na samotné hodnotě f(a)f(a), dokonce f(a)f(a) nemusí být definováno.

Příklad:

f(x)=x2−1x−1,x≠1.f(x)=\frac{x^2-1}{x-1},\quad x\ne1.

Pro x≠1x\ne1 platí

f(x)=(x−1)(x+1)x−1=x+1.f(x)=\frac{(x-1)(x+1)}{x-1}=x+1.

Proto lim⁡x→1f(x)=2\lim_{x\to1}f(x)=2, přestože v bodě x=1x=1 původní předpis není definován.

7.2Definice pomocí ε\varepsilon a δ\delta

lim⁡x→af(x)=L\lim_{x\to a}f(x)=L

právě když pro každé ε>0\varepsilon>0 existuje δ>0\delta>0 takové, že pro každý xx z definičního oboru platí

0<∣x−a∣<δ⟹∣f(x)−L∣<ε.0<|x-a|<\delta\quad\Longrightarrow\quad |f(x)-L|<\varepsilon.

  • ε\varepsilon: jak přesný má být výstup.
  • δ\delta: jak blízko musí být vstup.
  • 0<∣x−a∣0<|x-a|: bod aa samotný vynecháváme, protože limita se ptá na okolí, ne na dosazení v bodě.
Postup

Univerzální důkaz epsilon–delta

  1. Dosaď do požadavku ∣f(x)−L∣<ε|f(x)-L|<\varepsilon.
  2. Uprav ho na nerovnost pro ∣x−a∣|x-a|.
  3. Vyber vyhovující δ(ε)\delta(\varepsilon).
  4. Pro každé 0<∣x−a∣<δ0<|x-a|<\delta ověř požadavek.

Vzor: Dokaž lim⁡x→2x2=4\lim_{x\to2}x^2=4.

∣x2−4∣=∣x−2∣ ∣x+2∣.|x^2-4|=|x-2|\,|x+2|.

Potřebujeme udržet druhý činitel pod kontrolou. Omezíme nejdřív ∣x−2∣<1|x-2|<1, takže 1<x<31<x<3 a ∣x+2∣<5|x+2|<5. Pak

∣x2−4∣<5∣x−2∣.|x^2-4|<5|x-2|.

Stačí vybrat

δ=min⁡(1,ε5).\boxed{\delta=\min\left(1,\frac\varepsilon5\right).}

Z 0<∣x−2∣<δ0<|x-2|<\delta plyne ∣x2−4∣<5δ≤ε|x^2-4|<5\delta\le\varepsilon. Důkaz hotový.

7.3Jednostranné limity

lim⁡x→a−f(x)zleva,lim⁡x→a+f(x)zprava.\lim_{x\to a^-}f(x)\quad\text{zleva},\qquad \lim_{x\to a^+}f(x)\quad\text{zprava}.

Oboustranná konečná limita existuje právě tehdy, když obě jednostranné limity existují a jsou stejné.

Příklad:

f(x)={1,x<0,3,x≥0.f(x)=\begin{cases}1,&x<0,\\ 3,&x\ge0.\end{cases}

Zleva jde funkce k 1, zprava k 3, a proto lim⁡x→0f(x)\lim_{x\to0}f(x) neexistuje.

7.4Nejprve vždy zkus dosadit

U spojitých elementárních funkcí v bodě, kde jsou definovány, platí

lim⁡x→af(x)=f(a).\lim_{x\to a}f(x)=f(a).

Příklad: lim⁡x→2x+3x+1=5/3\lim_{x\to2}\frac{x+3}{x+1}=5/3; jmenovatel není nula. Hotovo.

Teprve když dosazením vznikne neurčitý tvar (např. 0/00/0), je potřeba algebraická úprava.

7.5Univerzální metody pro 0/00/0Postup

Příklad

Metoda 1 — rozlož a zkrať

lim⁡x→3x2−9x−3=lim⁡x→3(x−3)(x+3)x−3=6.\lim_{x\to3}\frac{x^2-9}{x-3} =\lim_{x\to3}\frac{(x-3)(x+3)}{x-3}=6.

Krácení je povoleno pro x≠3x\ne3 — a právě taková čísla v definici limity zkoumáme.

Příklad

Metoda 2 — racionalizuj odmocninu

lim⁡x→01+x−1x.\lim_{x\to0}\frac{\sqrt{1+x}-1}{x}.

Vynásob čitatele i jmenovatele sdruženým výrazem 1+x+1\sqrt{1+x}+1:

=lim⁡(1+x)−1x(1+x+1)=lim⁡11+x+1=12.=\lim\frac{(1+x)-1}{x(\sqrt{1+x}+1)} =\lim\frac1{\sqrt{1+x}+1}=\frac12.

Příklad

Metoda 3 — převod na známé základní limity

Při argumentech v radiánech:

lim⁡u→0sin⁡uu=1,lim⁡u→0tan⁡uu=1,\lim_{u\to0}\frac{\sin u}{u}=1,\quad \lim_{u\to0}\frac{\tan u}{u}=1, lim⁡u→01−cos⁡uu2=12,lim⁡u→0eu−1u=1,\lim_{u\to0}\frac{1-\cos u}{u^2}=\frac12,\quad \lim_{u\to0}\frac{e^u-1}{u}=1, lim⁡u→0ln⁡(1+u)u=1,lim⁡u→0au−1u=ln⁡a (a>0).\lim_{u\to0}\frac{\ln(1+u)}u=1,\quad \lim_{u\to0}\frac{a^u-1}u=\ln a\ (a>0).

Vzor: lim⁡x→0sin⁡(5x)3x\lim_{x\to0}\frac{\sin(5x)}{3x}:

sin⁡(5x)3x=53⋅sin⁡(5x)5x⟶53.\frac{\sin(5x)}{3x} =\frac53\cdot\frac{\sin(5x)}{5x}\longrightarrow\frac53.

Příklad

Metoda 4 — vyjádři malé výrazy pomocí ekvivalentů

Pro u→0u\to0: sin⁡u∼u\sin u\sim u, tan⁡u∼u\tan u\sim u, eu−1∼ue^u-1\sim u, ln⁡(1+u)∼u\ln(1+u)\sim u, 1−cos⁡u∼u2/21-\cos u\sim u^2/2. Používej je především při násobení a dělení; při rozdílu dvou podobně velkých výrazů může dojít ke zrušení hlavních členů a je třeba vyšší přesnost (Taylor).

7.6Limity v nekonečnu

U racionálních funkcí porovnáš nejvyšší mocniny jako u posloupností.

lim⁡x→+∞3x2−xx2+5=3.\lim_{x\to+\infty}\frac{3x^2-x}{x^2+5}=3.

Při x→−∞x\to-\infty dávej pozor na znaménka lichých mocnin a na odmocninu x2=∣x∣\sqrt{x^2}=|x|.

Zvláštní příklad:

lim⁡x→−∞xx2+1=lim⁡x→−∞x∣x∣1+1/x2=−1.\lim_{x\to-\infty}\frac{x}{\sqrt{x^2+1}} =\lim_{x\to-\infty}\frac{x}{|x|\sqrt{1+1/x^2}}=-1.

Protože pro x<0x<0 je ∣x∣=−x|x|=-x, výraz x/∣x∣=−1x/|x|=-1.

✎Procvič si

Zkus nejdřív sám na papír. Nápovědu a řešení odkryj, až když opravdu nevíš.

Úloha 18limita funkce 0/00/0

Zadání: lim⁡x→2x2−4x−2\lim_{x\to2}\frac{x^2-4}{x-2}.

Řešení po krocích

Přímé dosazení dává 0/00/0, tedy neurčitý tvar. Rozklad x2−4=(x−2)(x+2)x^2-4=(x-2)(x+2). Pro x≠2x\ne2 lze krátit a dostaneme limitu x+2→4x+2\to\boxed{4}.

Úloha 19goniometrická limita

Zadání: lim⁡x→0sin⁡(4x)7x\lim_{x\to0}\frac{\sin(4x)}{7x}.

Řešení po krocích

sin⁡(4x)7x=47sin⁡(4x)4x→47.\frac{\sin(4x)}{7x}=\frac47\frac{\sin(4x)}{4x}\to\boxed{\frac47}.

Úloha 20epsilon–delta důkaz

Zadání: Dokaž lim⁡x→3(2x+1)=7\lim_{x\to3}(2x+1)=7.

Řešení po krocích

∣(2x+1)−7∣=2∣x−3∣.|(2x+1)-7|=2|x-3|.

Dáno ε>0\varepsilon>0, zvol δ=ε/2\delta=\varepsilon/2. Z 0<∣x−3∣<δ0<|x-3|<\delta plyne ∣(2x+1)−7∣<2δ=ε|(2x+1)-7|<2\delta=\varepsilon.