EZLAMA
LA · Nástroje

Zkouškový trénink

Dva cvičné testy. Řeš na čas a bez učebnice, výsledky si odkryj až na konci.

1Jak test řešit

Připrav si papír a počítej bez dalších kapitol. Když u příkladu nevíš, co udělat jako první, označ jej. Po dokončení si pomocí kapitoly 15 zjisti metodu a vrať se k příkladu druhý den.

2Test A: rozpoznání a základní výpočty

1. Polynomy. Rozlož p(x)=x3−4xp(x)=x^3-4x na kořenové činitele a najdi kořeny.

2. Polynomy. Sestav reálný polynom stupně 3 s kořeny 2,i,−i2,i,-i a vedoucím koeficientem 33.

3. Rozměry matic. Máš A∈R2×3A\in\mathbb R^{2\times3} a B∈R3×2B\in\mathbb R^{3\times2}. Jaké rozměry mají ABAB a BABA? Existuje A+BA+B?

4. Součin matic. Vypočti

(1203)(4−125).\begin{pmatrix}1&2\\0&3\end{pmatrix}\begin{pmatrix}4&-1\\2&5\end{pmatrix}.

5. Determinant. Spočti det⁡(210131024)\det\begin{pmatrix}2&1&0\\1&3&1\\0&2&4\end{pmatrix}.

6. Hodnost a jádro. Urči hodnost a bázi jádra matice

A=(121242011).A=\begin{pmatrix}1&2&1\\2&4&2\\0&1&1\end{pmatrix}.

7. Lineární závislost. Jsou vektory (1,0,1)(1,0,1), (0,1,1)(0,1,1), (1,1,2)(1,1,2) lineárně nezávislé?

8. Podprostor. Je U={(x,y)∈R2:x+y=0}U=\{(x,y)\in\mathbb R^2:x+y=0\} podprostorem? Pokud ano, najdi jeho bázi a dimenzi.

9. Inverze. Spočti inverzi A=(2111)A=\begin{pmatrix}2&1\\1&1\end{pmatrix}.

10. Linearita. Je L(x,y)=(x+2,y)L(x,y)=(x+2,y) lineární zobrazení R2→R2\mathbb R^2\to\mathbb R^2? Proč?

3Test B: návaznosti a zkouškové metody

11. Jádro a obraz. Pro L(x,y,z)=(x+2y−z,2x+4y−2z)L(x,y,z)=(x+2y-z,2x+4y-2z) najdi bázi a dimenzi jádra i obrazu.

12. Přechod báze. Pro F=((1,1),(1,−1))F=((1,1),(1,-1)) a standardní bázi G=((1,0),(0,1))G=((1,0),(0,1)) napiš TT splňující [x]F=T[x]G[x]_F=T[x]_G.

13. Soustava rovnic. Rozhodni počet řešení a vypiš je všechna:

{x+y=3,2x+2y=6.\begin{cases}x+y=3,\\2x+2y=6.\end{cases}

14. Vlastní čísla a vektory. Pro A=(2003)A=\begin{pmatrix}2&0\\0&3\end{pmatrix} urči charakteristický polynom, vlastní čísla, vlastní vektory a rozhodni o diagonalizovatelnosti.

15. Gram–Schmidt. Z vektorů (1,0)(1,0) a (1,1)(1,1) vytvoř ortonormální bázi R2\mathbb R^2.

16. Projekce. Promítni v=(3,4)v=(3,4) na přímku U=span⁡((1,1))U=\operatorname{span}((1,1)).

17. MNČ. Máš tři hodnoty 2,4,62,4,6 a chceš je všechny aproximovat jedinou konstantou aa. Najdi aa, které minimalizuje (a−2)2+(a−4)2+(a−6)2(a-2)^2+(a-4)^2+(a-6)^2.

18. Cramer. Řeš 2x+y=52x+y=5, x−y=1x-y=1 Cramerovým pravidlem.

19. Parametr. Rozhodni podle aa počet řešení soustavy x+y=2x+y=2, x+ay=2x+ay=2 a vypiš řešení.

20. Ortogonální doplněk. Najdi bázi U⊥U^\perp, kde U=span⁡((1,2))⊂R2U=\operatorname{span}((1,2))\subset\mathbb R^2 se standardním skalárním součinem.

4Výsledky a stručné kontrolní postupyPostup

Ukázat výsledky

Test A

1. p(x)=x(x2−4)=x(x−2)(x+2)p(x)=x(x^2-4)=\boxed{x(x-2)(x+2)}; kořeny −2,0,2-2,0,2.

2. Komplexní kořeny musí být párové: p(x)=3(x−2)(x2+1)\boxed{p(x)=3(x-2)(x^2+1)}.

3. ABAB je 2×22\times2; BABA je 3×33\times3; A+BA+B neexistuje, protože tvary se liší.

4. První řádek krát sloupce: 1⋅4+2⋅2=81\cdot4+2\cdot2=8, 1(−1)+2⋅5=91(-1)+2\cdot5=9. Druhý řádek: 0⋅4+3⋅2=60\cdot4+3\cdot2=6, 0(−1)+3⋅5=150(-1)+3\cdot5=15. Výsledek (89615)\boxed{\begin{pmatrix}8&9\\6&15\end{pmatrix}}.

5. Rozvoj podle prvního řádku: 2(3⋅4−1⋅2)−1(1⋅4−1⋅0)=20−4=162(3\cdot4-1\cdot2)-1(1\cdot4-1\cdot0)=20-4=\boxed{16}.

6. Druhý řádek je dvojnásobkem prvního → h(A)≤2h(A)\le2. První a třetí jsou LN → h(A)=2h(A)=2. Řešení: y+z=0⇒y=−zy+z=0\Rightarrow y=-z, x+2y+z=0⇒x=zx+2y+z=0\Rightarrow x=z. ker⁡A=span⁡((1,−1,1))\boxed{\ker A=\operatorname{span}((1,-1,1))}, dimenze 1.

7. Závislé, protože třetí vektor je součtem prvních dvou.

8. Ano; rovnice je homogenní. y=−xy=-x → U=span⁡((1,−1)), dim⁡U=1\boxed{U=\operatorname{span}((1,-1)),\ \dim U=1}.

9. Determinant 2·1-1·1=1; A−1=(1−1−12)\boxed{A^{-1}=\begin{pmatrix}1&-1\\-1&2\end{pmatrix}}.

10. Nelineární: L(0,0)=(2,0)≠0L(0,0)=(2,0)\ne0.

Test B

11. Jádro je span⁡((−2,1,0),(1,0,1))\operatorname{span}((-2,1,0),(1,0,1)), dimenze 2. Obraz je span⁡((1,2))\operatorname{span}((1,2)), dimenze 1. Kontrola 2+1=32+1=3.

12. F=(111−1)F=\begin{pmatrix}1&1\\1&-1\end{pmatrix} a G=IG=I, proto T=F−1G=12(111−1)T=F^{-1}G=\boxed{\frac12\begin{pmatrix}1&1\\1&-1\end{pmatrix}}.

13. Nekonečně mnoho: druhá rovnice je dvojnásobek první. (x,y)=(3−t,t), t∈R\boxed{(x,y)=(3-t,t),\ t\in\mathbb R}.

14. pA(λ)=(λ−2)(λ−3)p_A(\lambda)=(\lambda-2)(\lambda-3). Vlastní čísla 2 a 3; vlastní podprostory E2=span⁡((1,0))E_2=\operatorname{span}((1,0)), E3=span⁡((0,1))E_3=\operatorname{span}((0,1)). Je diagonální a tedy diagonalizovatelná.

15. v1=(1,0)v_1=(1,0); v2=(1,1)−(1,0)=(0,1)v_2=(1,1)-(1,0)=(0,1). Oba jsou už jednotkové. Výsledek standardní ortonormální báze.

16. (v,u)=7(v,u)=7, (u,u)=2(u,u)=2 → v0=(7/2,7/2)\boxed{v_0=(7/2,7/2)}; reziduum (−1/2,1/2)(-1/2,1/2) je kolmé na (1,1)(1,1).

17. Derivace cílové funkce je 2(a−2)+2(a−4)+2(a−6)=6a−242(a-2)+2(a-4)+2(a-6)=6a-24, minimum pro a=4a=4. Stejný výsledek dávají normální rovnice 3a=2+4+63a=2+4+6. Minimální suma čtverců je (2)2+02+(−2)2=8(2)^2+0^2+(-2)^2=8.

18. D=det⁡(211−1)=−3D=\det\begin{pmatrix}2&1\\1&-1\end{pmatrix}=-3, Dx=det⁡(511−1)=−6D_x=\det\begin{pmatrix}5&1\\1&-1\end{pmatrix}=-6, Dy=det⁡(2511)=−3D_y=\det\begin{pmatrix}2&5\\1&1\end{pmatrix}=-3. (x,y)=(2,1)\boxed{(x,y)=(2,1)}.

19. Po odečtení rovnic: (a−1)y=0(a-1)y=0. Pro a≠1a\ne1: y=0,x=2y=0,x=2, jediné řešení. Pro a=1a=1: obě rovnice stejné → nekonečně mnoho řešení (x,y)=(2−t,t)(x,y)=(2-t,t).

20. Kolmost obecného (x,y)(x,y) na (1,2)(1,2) vyžaduje x+2y=0x+2y=0. Zvol y=−ty=-t, x=2tx=2t. U⊥=span⁡((2,−1))\boxed{U^\perp=\operatorname{span}((2,-1))}.

5Sebekontrola po dokončení

Rozděl si úlohy podle toho, proč jsi případně nevěděl, jak je řešit:

  • Neznám pojem: vrať se na definici (např. báze vs lineární obal).
  • Znám pojem, ale ne metodu: použij rozcestník v kapitole 15.
  • Znáš metodu, ale chybuješ ve výpočtu: každou řádkovou úpravu zapisuj samostatně a kontroluj výsledky dosazením.
  • Málo procvičeno: vyber další podbody z odpovídajícího původního DCV a počítej bez nápovědy.

Zvládnutí všech 20 úloh je dobrý mezník. Ke skutečné zkoušce ale patří i náročnější varianty a formulace vět/důkazů z kapitol 1–17 a celých původních domácích cvičení.