EZLAMA
Týden 8

Vlastnosti limit funkcí

Pravidla pro limity. Limita složené funkce.

Pravidla pro počítání s limitami (i nekonečnými), věta o sevření, limita složené funkce a Heineova věta.

Zdroj: Domácí sada 08

8.1Počítání s limitami funkcí

Limity funkcí se počítají podle stejných pravidel jako limity posloupností. Jsou-li

lim⁡x→af(x)=A,lim⁡x→ag(x)=B(A,B∈R),\lim_{x\to a}f(x)=A,\qquad \lim_{x\to a}g(x)=B\qquad(A,B\in\mathbb R),

pak

lim⁡x→a(f(x)±g(x))=A±B,lim⁡x→af(x)g(x)=AB,\lim_{x\to a}\bigl(f(x)\pm g(x)\bigr)=A\pm B,\qquad \lim_{x\to a}f(x)g(x)=AB, lim⁡x→af(x)g(x)=ABpokud B≠0.\lim_{x\to a}\frac{f(x)}{g(x)}=\frac AB\quad\text{pokud }B\ne0.

Bod aa může být číslo i ±∞\pm\infty; stejně tak pravidla platí pro jednostranné limity.

Počítání s nekonečnem (rozšířená reálná přímka)

Když jedna z limit vyjde nekonečná, pomáhají tato pravidla (cc je reálné číslo):

c+∞=+∞,∞+∞=∞,c⋅∞={+∞,c>0,−∞,c<0,c±∞=0.c+\infty=+\infty,\qquad \infty+\infty=\infty,\qquad c\cdot\infty=\begin{cases}+\infty,&c>0,\\-\infty,&c<0,\end{cases}\qquad \frac{c}{\pm\infty}=0.

Pozor: ∞−∞\infty-\infty, 0⋅∞0\cdot\infty, 00\frac00, ∞∞\frac\infty\infty, 1∞1^\infty, 000^0, ∞0\infty^0 nejsou výsledky. Jsou to neurčité tvary — výraz musíš nejdřív upravit.

Typ „číslo děleno nulou“

Jde-li čitatel k číslu A≠0A\ne0 a jmenovatel k nule, výsledek je nekonečný — rozhoduje jen znaménko.

Postup

Univerzální postup pro A0\frac{A}{0}, A≠0A\ne0

  1. Urči znaménko čitatele u bodu aa.
  2. Urči, zda je jmenovatel zleva a zprava od aa kladný, nebo záporný.
  3. Podle znamének napiš jednostranné limity ±∞\pm\infty.
  4. Shodují-li se, je to i oboustranná limita; jinak oboustranná limita neexistuje.

Vzor:

lim⁡x→2+x+1x−2=+∞,lim⁡x→2−x+1x−2=−∞.\lim_{x\to2^+}\frac{x+1}{x-2}=+\infty,\qquad \lim_{x\to2^-}\frac{x+1}{x-2}=-\infty.

Čitatel jde k 3>03>0. Pro x>2x>2 je jmenovatel malé kladné číslo, pro x<2x<2 malé záporné. Oboustranná limita v bodě 2 proto neexistuje.

8.2Věta o sevření pro funkce

Platí-li na nějakém ryzím okolí bodu aa (tedy pro xx blízko aa, x≠ax\ne a)

g(x)≤f(x)≤h(x)alim⁡x→ag(x)=lim⁡x→ah(x)=L,g(x)\le f(x)\le h(x)\qquad\text{a}\qquad \lim_{x\to a}g(x)=\lim_{x\to a}h(x)=L,

potom také lim⁡x→af(x)=L\lim_{x\to a}f(x)=L. Je to tatáž myšlenka jako u posloupností: funkce „zmáčknutá“ mezi dvě funkce se stejnou limitou nemá kam utéct.

Důsledek: „omezená krát nulová = nulová“

Je-li gg omezená u bodu aa (tj. ∣g(x)∣≤K|g(x)|\le K) a lim⁡x→af(x)=0\lim_{x\to a}f(x)=0, pak

lim⁡x→af(x) g(x)=0.\lim_{x\to a}f(x)\,g(x)=0.

Důvod: 0≤∣f(x)g(x)∣≤K∣f(x)∣→00\le|f(x)g(x)|\le K|f(x)|\to0.

Příklad

Vzor 1

lim⁡x→0xsin⁡1x=0.\lim_{x\to0}x\sin\frac1x=0.

Samotné sin⁡(1/x)\sin(1/x) u nuly limitu nemá (kmitá), ale je omezené: ∣sin⁡(1/x)∣≤1|\sin(1/x)|\le1. Proto ∣xsin⁡(1/x)∣≤∣x∣→0|x\sin(1/x)|\le|x|\to0.

Příklad

Vzor 2

lim⁡x→+∞sin⁡xx=0,\lim_{x\to+\infty}\frac{\sin x}{x}=0,

protože ∣sin⁡x∣≤1|\sin x|\le1 a 1/x→01/x\to0.

Pozor: neplést s lim⁡x→0sin⁡xx=1\lim_{x\to0}\frac{\sin x}{x}=1. Rozhoduje, kam jde xx.

8.3Limita složené funkce

Chceme spočítat lim⁡x→af(g(x))\lim_{x\to a}f\bigl(g(x)\bigr). Intuitivně: vnitřek g(x)g(x) jde k nějakému bb, a tak se celý výraz chová jako f(y)f(y) pro y→by\to b.

Věta: Nechť

lim⁡x→ag(x)=balim⁡y→bf(y)=L.\lim_{x\to a}g(x)=b\qquad\text{a}\qquad \lim_{y\to b}f(y)=L.

Platí-li navíc aspoň jedna z podmínek

  1. ff je spojitá v bodě bb (pak L=f(b)L=f(b)), nebo
  2. g(x)≠bg(x)\ne b pro všechna x≠ax\ne a blízko aa,

pak

lim⁡x→af(g(x))=L.\lim_{x\to a}f\bigl(g(x)\bigr)=L.

Postup

Univerzální postup: substituce v limitě

  1. Najdi vnitřní výraz a označ ho y=g(x)y=g(x).
  2. Spočítej, kam jde: b=lim⁡x→ag(x)b=\lim_{x\to a}g(x).
  3. Spočítej vnější limitu lim⁡y→bf(y)\lim_{y\to b}f(y).
  4. Ověř podmínku: je ff spojitá v bb, nebo je g(x)≠bg(x)\ne b blízko aa?
  5. Napiš výsledek.
Příklad

Vzor 1 — vnější funkce je spojitá

lim⁡x→+∞cos⁡1x.\lim_{x\to+\infty}\cos\frac1x.

Vnitřek y=1/x→0y=1/x\to0. Kosinus je spojitý, takže výsledek je cos⁡0=1\cos0=1.

Příklad

Vzor 2 — substituce do známé limity

lim⁡x→0sin⁡(x2)x2.\lim_{x\to0}\frac{\sin(x^2)}{x^2}.

Položíme y=x2y=x^2. Pro x→0x\to0 jde y→0y\to0, a pro x≠0x\ne0 je y=x2≠0y=x^2\ne0 (podmínka 2 platí). Proto

lim⁡x→0sin⁡(x2)x2=lim⁡y→0sin⁡yy=1.\lim_{x\to0}\frac{\sin(x^2)}{x^2}=\lim_{y\to0}\frac{\sin y}{y}=1.

Příklad

Vzor 3 — exponenciála venku

lim⁡x→0esin⁡xx=elim⁡x→0sin⁡xx=e1=e.\lim_{x\to0}e^{\frac{\sin x}{x}}=e^{\lim_{x\to0}\frac{\sin x}{x}}=e^1=e.

Smíme „vlézt do exponentu“, protože eye^y je spojitá funkce.

Příklad

Proč je podmínka potřeba (protipříklad)

Vezmi g(x)=0g(x)=0 pro všechna xx a

f(y)={1,y≠0,0,y=0.f(y)=\begin{cases}1,&y\ne0,\\0,&y=0.\end{cases}

Pak lim⁡x→0g(x)=0\lim_{x\to0}g(x)=0 a lim⁡y→0f(y)=1\lim_{y\to0}f(y)=1. Jenže f(g(x))=f(0)=0f(g(x))=f(0)=0 pro všechna xx, takže lim⁡x→0f(g(x))=0≠1\lim_{x\to0}f(g(x))=0\ne1. Neplatí ani jedna podmínka: ff není spojitá v nule a g(x)g(x) se rovná nule pořád.

Pozor: v běžných příkladech (elementární funkce) je podmínka skoro vždy splněná, ale u důkazových úloh ji musíš zmínit.

8.4Limity, kde je výsledek nekonečný

lim⁡x→01x2=+∞\lim_{x\to0}\frac1{x^2}=+\infty

protože z obou stran je jmenovatel kladný a blíží se k nule. Naproti tomu

lim⁡x→0−1x=−∞,lim⁡x→0+1x=+∞.\lim_{x\to0^-}\frac1x=-\infty,\qquad \lim_{x\to0^+}\frac1x=+\infty.

Oboustranná limita 1/x1/x není jedno společné +∞+\infty ani −∞-\infty.

8.5Heineova charakterizace limity

V neizolovaném bodě aa platí: lim⁡x→af(x)=L\lim_{x\to a}f(x)=L právě tehdy, když pro každou posloupnost xn→ax_n\to a, kde xn≠ax_n\ne a a xn∈D(f)x_n\in D(f), máme f(xn)→Lf(x_n)\to L.

K čemu je to dobré? K vyvrácení limity stačí najít dvě cesty, které vedou k různým výsledkům.

Vzor: f(x)=sin⁡(1/x)f(x)=\sin(1/x), x≠0x\ne0. Zvol xn=1/(π/2+2πn)x_n=1/(\pi/2+2\pi n) a yn=1/(3π/2+2πn)y_n=1/(3\pi/2+2\pi n). Obě posloupnosti jdou k 0, ale f(xn)=1f(x_n)=1 a f(yn)=−1f(y_n)=-1. Limita v nule neexistuje.